Dvě třetiny nájemníků se plánují přestěhovat do vlastního bydlení. Sní o něm 9 z 10 mladých Čechů. Jak ukázal průzkum pro ČSOB Stavební spořitelnu, největší zájem o bydlení ve vlastním mají lidé do 26 let. Třetina Čechů bydlí v nájemním bydlení, jen 13 % z nich si však může zařídit a zrekonstruovat obývaný byt podle svých představ.

Polovina nájemníků smí v pronajatém bytě provádět pouze malé změny. Dvě třetiny nájemníků proto plánují, že se jednou přestěhují do vlastního.

Ve vlastním bydlení nejčastěji bydlí lidé z Jihomoravského, Pardubického a Karlovarského kraje.

Naopak v hlavním městě, kde tradičně výdaje na bydlení dosahují vyšších částek, žije ve vlastním jen 43 % Pražanů.

Nejpočetnější skupinu těch, kteří nyní žijí v pronájmu, tvoří hlavně lidé mezi 27 a 35 lety a ti, kdo sídlí ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel. Přitom 92 % mladých do 26 let se plánují v budoucnu přestěhovat do vlastního.

„Situaci na trhu s bydlením nepříznivě ovlivňují především rostoucí ceny nemovitostí a zvyšující se úrokové sazby. Stěhování do vlastního se proto v současnosti pojí s vyšší potřebou objemu financí, které by tvořily základ pro získání hypotečního úvěru či úvěru ze stavebního spoření,“ vysvětlil Vlastimil Nigrin, člen představenstva ČSOB Stavební spořitelny.

„Stavební spoření je dlouhodobě jeden z nejoblíbenějších produktů pro financování bydlení, ať už se jedná o výstavbu, rekonstrukci, nebo investici do vybavení. Široké možnosti využití našetřených peněz a bezpečné zhodnocení z něj činí spolehlivou variantu, jak naložit s úsporami, ať už bydlíte v nájmu nebo ve vlastním,“ dodal.

Úpravy v nájemním bydlení a investice do cizí nemovitosti jsou tématem, které řeší třetina Čechů. Pouze 13 % nájemníků může podle svých představ upravovat pronajatý byt a pouštět se do rekonstrukcí, které mají trvalý charakter. Stejný podíl respondentů může v nájmu renovovat kuchyň nebo koupelnu, avšak 28 % nájemníků nemůže provádět permanentní úpravy vůbec. Alespoň menší změny a vylepšení, jako jsou malování pokojů, vrtání poliček či výměna nábytku, může provádět 46 % odpovídajících.

Úpravy trvalejšího charakteru většinou pokryje pronajímatel. Nejčastěji investuje do nového plynového kotle či větších stavebních prací. Nájemníci, kteří naopak drobnější opravy platí z vlastní kapsy, nejčastěji financují menší věci jako výměny žárovek, malování, opravy pračky a sušičky, výměny zámků nebo kuchyňských spotřebičů.

Pro ty, kteří žijí v nájmu, znamená tato forma bydlení menší závazek než investice do vlastní nemovitosti. Pohodlí na jedné straně je však vyváženo alespoň občasnými starostmi na straně druhé.

Obydlí si obvykle postupem času vyžádá opravy, které musí nájemník vyřešit a uhradit sám. Průzkum ukázal, že více než tři čtvrtiny nájemníků nemají se svým pronajímatelem sjednaný peněžní limit na drobné opravy, které financují z vlastní kapsy. Má jej 29 % žen a jen 18 % mužů.

„Pro lidi, kteří zatím vyčkávají s nákupem vlastní nemovitosti doporučujeme sjednat si s pronajímatelem maximální limit, který na případné úpravy vynaložíte. V případě havárie nebo rozbitého spotřebiče bude jasné, kdo má opravu financovat. Praktické je také si s pronajímatelem ujasnit podmínky pojištění. Finance, které byste vkládali do cizí nemovitosti si raději ušetřete pro financování té vlastní. Stavební spoření vám s tím dlouhodobě pomůže,“ doplnil Vlastimil Nigrin.

Průzkum byl v únoru 2022 realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na vzorku 1 050 respondentů. (sfr)