Teplárenské sdružení České republiky na Dnech teplárenství a energetiky, které letos opět hostila Olomouc, ocenilo křišťálovými komíny kvarteto Projektů roku 2021: Rekonstrukci parovodů na horkovody v Přerově; Projekt zachycování emisí chlorovodíku na fluidních kotlích teplárny ŠKO-ENERGO; Přepojení nových odběratelů z lokálních plynových zdrojů v Písku a EKOtelnu s alternativními zdroji na Jihomoravském náměstí v Brně.
Ocenilo i dva Počiny roku: Instalaci nového separátoru železa v ZEVO Plzeň a Výstavbu sítě dobíjecích stanic pro elektromobily v Brně.
Od roku 2001 tak získalo prestižní ocenění Projekt roku již 73 teplárenských projektů a oceněno bylo i 15 Počinů roku. Jubilejní dvacáté vyhlášení výsledků Projektů roku v soustavách zásobování teplem a chladem proběhlo při slavnostním večeru Dnů teplárenství a energetiky v Olomouci. Do užší nominace bylo ve 4 kategoriích vybráno celkem 17 nejzajímavějších loňských projektů.
Ceny vítězným Projektům roku ve čtyřech soutěžních kategoriích předal předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, který uvedl: „Letos je to už podvacáté, kdy Teplárenské sdružení ČR ocenilo nejzajímavější projekty v teplárenství. Iniciátorům vítězných projektů za minulý rok samozřejmě gratuluji, ale všechny nominované projekty byly kvalitní a opět ukázaly, že se teplárenství nebojí inovací a jako obor se posouvá dopředu“.
„Současná situace v energetice je bezprecedentní a bude vyžadovat ještě větší nasazení. Věřím, že vláda letos dokončí prostředí pro podporu investic v teplárenství a za rok bude zase z čeho vybírat. My pro to uděláme všechno,“ dodal Topolánek.
Vítězové soutěže Projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2021.
Záměrem vyhodnocení nejlepších projektů je ocenit úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení, které přispívají k rozvoji a modernizaci účinných, ekonomických a k životnímu prostředí šetrných systémů zásobování teplem a k efektivnímu zajištění tepelné pohody bytů i energetických potřeb služeb a průmyslu. Za roky 2001 až 2021 již bylo do této celostátní energetické soutěže nominováno celkem 223 teplárenských projektů a oceněno bylo i 15 počinů.
Titul Projekt roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2021 získaly:
Veolia Energie ČR: Rekonstrukce parovodů na horkovody v Přerově (Kategorie – Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody). Veolia Energie ČR dokončila plánovanou výměnu parovodů za horkovody v rámci projektu „Rekonstrukce parovodu na horkovod v Přerově“.
Projekt byl zahájen v roce 2018 a dokončen v roce 2021. Během 6 etap rekonstrukce bylo zrušeno 12 300 m stávajících parovodů a byly nahrazeny 11 890 m nových horkovodních rozvodů v předizolovaném provedení v dimenzích v rozmezí 2xDN500 až 2xDN32.
Zároveň bylo rekonstruováno 18 předávacích stanic z primárního média páry na horkou vodu. V souběhu s novými horkovodními potrubími byly do společného výkopu uloženy optické a metalické distribuční rozvody pro sběr dat z měřičů tepla a připojených předávacích stanic. Přínosem projektu je celková roční úspora více než 22 000 GJ tepla oproti výchozímu stavu. Tato úspora tepla má dopad na snížení spotřeby paliva v centrálním zdroji tepla Teplárně Přerov, což přináší snížení emisí CO2 o zhruba 2 000 tun/rok.
ŠKO-ENERGO: Projekt zachycování emisí chlorovodíku na fluidních kotlích (Kategorie – Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší). V teplárně ŠKO-ENERGO jsou provozovány dva velké fluidní kotle na spalování biomasy a uhlí. K využívání energie vyrobené z biomasy se přistoupilo postupně od roku 2006 z důvodu snižování podílu fosilních paliv na výrobě energie pro mateřskou společnost ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi, za účelem omezení tvorby emisí skleníkových plynů. Podíl spalování biomasy se postupně zvyšoval. Zelená energie ovšem není zadarmo.
Zejména právě ve využívané peletkové biomase, která se vyrábí lisováním rostlinné hmoty, se ukrývá určité množství chlóru, jenž poté uniká jako emise do spalin komína. V rámci neustále se zpřísňujících celoevropských limitů emisí stacionárních energetických zdrojů, které jsou platné od léta 2021, byly zavedeny velmi přísné limity i na chlór. Teplárna pohotově zareagovala a již v předstihu vyzkoušela technologii pro záchyt těchto emisí. V roce 2020 se zpracoval projekt a na jaře 2021 započala výstavba technologie pro záchyt emisí HCl. U této technologie však vlastní vývoj a investice teplárny nekončí, díky kombinaci tohoto zařízení a již dříve nainstalované technologie pro snížení množství emisí NOx (2019 – 2020), bude možné provádět další projekty na snížení emisí a hlavně omezení nálepů uvnitř kotlů, které jsou se spalováním rostlinných peletek spojeny.
Teplárna Písek: Přepojení nových odběratelů z lokálních plynových zdrojů (Kategorie – Rozvoj a modernizace zdrojů a soustav zásobování teplem). Při konverzi parovodů byla významně rozšířena síť horkovodů k novým odběratelům, díky které došlo v historickém centru města k přepojení objektů z domovních plynových kotelen na soustavu zásobování teplem z písecké teplárny. První etapa Horkovodu Velké náměstí byla realizována v červnu až říjnu 2021 a týkala se postupně ulice Chelčického (místo napojení na nový horkovod instalovaný v roce 2020), Alšova náměstí, Jungmannovy ulice a jižní části Velkého náměstí. Bylo vybudováno 439 m horkovodu a napojeno 7 objektů v historickém centru města. V letošním roce bude horkovod rozšířen o dalších 5 nových odběratelů v severní části Velkého náměstí. Cílem projektu je napojení nových odběratelů a snížení emisí z lokálních zdrojů znečišťování ovzduší v centru města.
Teplárny Brno: EKOtelna s alternativními zdroji na Jihomoravském náměstí (Kategorie – Rozvoj a využití KVET a obnovitelných a druhotných zdrojů energie). Rekonstrukcí starší kotelny v městské části Slatina na Jihomoravském náměstí vznikla první z plánovaných kotelen s využitím alternativních zdrojů energie. V EKOtelně se vyrábí teplo ze zemního plynu, ale i dvěma tepelnými čerpadly, která jsou poháněná „zelenou energií“ z fotovoltaické elektrárny na střeše objektu. Vše je doplněné malou bateriovou akumulací a akumulační nádrží na teplou vodu. Z bateriového úložiště se čerpá elektřina i pro dobíjecí stanice elektromobilů u budovy. Cílem projektu EKOtelny bylo využít v maximální míře potenciálu sluneční energie dopadající na střechu objektu pro výrobu elektřiny a její spotřeba pouze v místě. Tepelné čerpadlo slouží k předehřevu vody, kterou dohřívají na provozní parametry plynové kotle. Po změně ceny elektřiny je tepelné čerpadlo provozováno v období s maximálním osvitem (trvalý chod tepelného čerpadla by zhoršil ekonomiku provozu kotelny). Brněnská teplárna zde uplatnila kombinaci moderních alternativních zdrojů a technologií se zajištěním odpovídající vysoce odborné obsluhy zařízení EKOtelny.
Titul Počin roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2021 byl udělen:
Teplárnám Brno za výstavbu sítě dobíjecích stanic pro elektromobily v Brně. Výstavba sítě běžných dobíjecích stanic pro elektromobily je pro Teplárny Brno nejen možností, jak prodávat elektřinu, ale naplňuje i vize společnosti v oblasti podpory ekologického chování a současně dotváří pozitivní vnímání tepláren širokou veřejností. Teplárny Brno podporují rozvoj ekologické přepravy v Brně budováním sítě dobíječek, které budou sloužit veřejnosti a významně zvýší dostupnost nabíjení elektromobilů ve městě. Primárně se přitom soustředí na instalace v obytných částech města. V roce 2021 postavily teplárny 20 dobíjecích stanic. Plán rozvoje elektromobility je definován až do roku 2030 s vizí postavit až 350 stanic. Pro pohodlnější obsluhu stanice připravily Teplárny Brno také mobilní aplikaci, která zjednoduší obsluhu stanic i navigaci na ně. V budoucnu plánují službu rozšiřovat, například o možnost rezervovat si vybranou stanici ve spolupráci s Brněnskými komunikacemi. Současně teplárny rozšiřují vlastní firemní flotilu o elektromobily, kterých už mají 16.
Jedna z nabíjecích stanic pro elektromobily, které provozují Teplárny Brno. Ve vozovém parku už mají teplárny 16 elektromobilů.
Plzeňské teplárenské za projekt nového separátoru železa v ZEVO Plzeň. Během letní odstávky v roce 2021 došlo k instalaci nové dvoustupňové separační linky na železné kovy ze škváry. Dá se zjednodušeně říci, že se nejdříve pomocí elektromagnetu odstraní veškeré velké kusy železa a následně se pomocí permanentního magnetu odstraní i malé až velmi malé kusy kovu. Toto uspořádání umožní do budoucna ještě instalaci separátoru nemagnetických kovů. Zprovozněním nového separátoru na ZEVO Plzeň došlo ke zvýšení výtěžnosti železa ze škváry a účinnost separace železa přesáhla 90 %. Za rok 2021 bylo vytříděno 1 700 tun železa ze škváry. Nový separátor byl ale v provozu jen polovinu roku, takže letos se očekává celoroční navýšení vyseparovaného železa až na 2000 tun železného šrotu. Před zprovozněním nové linky to bylo průměrně 1 400 tun železa ročně.
Další nominované teplárenské projekty za rok 2021:
V kategorii – Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody – Veolia Energie ČR: Rekonstrukce parovodů na horkovody v Přerově; Teplárna České Budějovice: Napojení bytového komplexu Dubičný potok na horkovod; Teplárny Brno: Efektivnější horkovodní rozvody na brněnském výstavišti a Teplárna Písek: Přechod parovodu na horkovod a propojení zdrojů v Písku.
V kategorii – Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší – ŠKO-ENERGO: Projekt zachycování emisí chlorovodíku na fluidních kotlích; Teplárny Brno: Ekologizace horkovodních kotlů na provoze Červený mlýn; Plzeňská teplárenská: Snížení oxidů dusíku na kotli K3 v areálu Energetika a Veolia Energie ČR: Plynofikace parního kotle K2 v Teplárně Přívoz.
V kategorii – Rozvoj a modernizace zdrojů a soustav zásobování teplem – Teplárna Písek: Přepojení nových odběratelů z lokálních plynových zdrojů; Elektrárny Opatovice: Připojení nových objektů v Hradci Králové a Pardubicích; C-Energy Planá: Zprovoznění první části nového Horkovodu západ Tábor a Teplárna České Budějovice: Nové připojení průmyslové a rozvojové zóny Světlíky.
V kategorii – Rozvoj a využití KVET a obnovitelných a druhotných zdrojů energie – Teplárny Brno: EKOtelna s alternativními zdroji na Jihomoravském náměstí; Ostrovská teplárenská: Výstavba kotle K5 na spalování čisté biomasy; Teplárna Písek: Nový kotel na energetické využití biomasy; United Energy: Přestavba uhelného kotle K6 na spalování biomasy a C-Energy Planá: Změna paliva z hnědého uhlí na biomasu u kotlů K5 a K6.
Statistika soutěže: V dosavadní historii soutěže si nejvyšší ocenění Projekt roku převzalo už 27 společností a obcí. Nejvíce ocenění Projekt roku získala Veolia Energie ČR (12), následována společnostmi skupiny MVV Energie CZ (8), skupinou ČEZ a Plzeňskou teplárenskou (po 6 oceněních), Teplárnami Brno (4) a Pražskou teplárenskou s Teplárnou České Budějovice a Teplárnou Písek (po 3 komínech). Do soutěže svoje projekty už přihlásilo 59 společností, 15 města 1 vysoká škola. Nejvíce Veolia Energie ČR 43, Teplárny Brno 27, Plzeňská teplárenská 19, skupina ČEZ 18, skupina MVV Energie CZ 16 a Teplárna České Budějovice 13 projektů. Celkem se nominované Projekty zrealizovaly v 93 městech a obcích. Nejvíce 29 v Brně, dalších 16 v Praze a v Plzni, 15 v Ostravě, 12 v Českých Budějovicích a 8 v Písku. (sfr)
