Lidé žijící v Česku se na penzi plánují zabezpečit hlavně sami. Na stát se spoléhá třetina a jen 8 % očekává, že se o něj postarají děti. Nejméně na své potomky spoléhají lidé těsně před penzí.
Vyplynulo to z aktuálního průzkumu KB Penzijní společnosti.
Zatímco babička Boženy Němcové si na Starém bělidle bezstarostně užívala vnoučata, dnešní penzisté mají často existenční starosti.
Podle České statistického úřadu je více než třetina nepracujících osob nad 65 let ohrožena chudobou.
„Průměrné příjmy v penzi oproti ekonomicky aktivnímu věku podle našeho Penzijního indexu klesají o více než polovinu, to je o 17 tisíc. Pokud žije člověk sám, s průměrnou státní starobní penzí okolo 15,5 tisíce mu doslova spadne životní úroveň,“ doplnil Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel KB Penzijní společnosti.
Podle aktuálního průzkumu KB Penzijní společnosti si tak na penzi plánují Češi především naspořit – 45 % k tomu využívá soukromé penzijní spoření penzijních společností (penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření), 31 % si spoří mimo tento speciální finanční produkt.
„Je velmi překvapivé, že s pomocí dětí počítá pouze 8 % respondentů. A ještě zajímavější je jejich rozložení podle věku,“ vysvětlil Vladimír Jeřábek.
Nejméně s ní totiž počítají lidé v předdůchodovém věku, a to jen v 5 %.Ovšem čím mladší respondenti byli, tím více na své potomky spoléhali.
„Zdá se, že lidé před důchodem na jedné straně vnímají, že o nejstarší generaci není tak dobře postaráno, spíše ale nechtějí být na obtíž a o pomoc si ani neřeknou,“ řekl Vladimír Jeřábek.
O penzisty se stará sendvičová generace
Často jsou právě tito senioři rodiči tzv. sendvičové generace. Tedy lidí, kteří se starají na jedné straně o nedospělé děti, na straně druhé pak o stárnoucí příbuzné.
„Podle odborníků péče o rodinu z 80 % spadá na rodinné příslušníky. Jednoduchým propočtem se dostaneme k tomu, že do sendvičové generace spadá pětina Čechů. To nejvíc, co by jim pomohlo, jsou přitom peníze na zaplacení sociálních služeb,“ vysvětlil Vladimír Jeřábek.
A tak je podle něj řešení jednoduché: spořit si.
„Spořit, respektive zhodnocovat své finance prostřednictvím penzijního spoření, bychom měli začít co nejdříve, nejpozději se zahájením ekonomicky aktivního věku. Pokud bychom začali spořit ve 25 letech, měli bychom si měsíčně odkládat zhruba 10 % našich příjmů. Naspořeno bychom měli mít ideálně nejméně 2 miliony korun, a to v dnešních cenách,“ uzavřel Jeřábek, výkonný ředitel KB Penzijní společnosti. (pel)
