Společnost ČEZ podepsala s Ministerstvem financí ČR úvěrovou smlouvu v objemu až 3 mld. eur (v aktuálním přepočtu zhruba 74 miliard korun). Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici. Ta je nyní na rekordně vysoké úrovni, nicméně v důsledku extrémních změn cen plynu a elektřiny je třeba se připravit na další mimořádný růst finančních prostředků pro zajištění obchodů s energetickými komoditami v nadcházejících měsících.
Informoval o tom tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Podle něho jde o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize.
Český stát, obdobně jako například německá vláda, pomůže ČEZ s financováním případného nárůstu tzv. margin požadavků v případě extrémní volatility na trhu energetických komodit, ke kterému by mohlo dojít například v souvislosti s úplným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy, upřesnil Kříž.
„Již nyní jsme svědky vysokého růstu cen energetických komodit včetně elektřiny v důsledku snižování dodávek plynu z Ruska a očekáváné provozní odstávky plynovodu Nordstream 1. Lze předpokládat, že během léta a podzimu, kdy bude sílit tlak na doplnění plynových zásobníků v celé Evropě, bude trh na omezení nebo přerušení dodávek plynu ještě citlivější,“ řekl Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ.
Na základě nově uzavřené úvěrové smlouvy společnost ČEZ předpokládá, že v nejbližších dnech načerpá celkem 2 mld. EUR. Zbývající až 1 mld. EUR bude ČEZ moci čerpat do pěti dnů od požádání o čerpání se splatností tři měsíce, přičemž tuto část lze čerpat opakovaně na principu tzv. revolvingového úvěru.
ČEZ měl už na konci března 2022 k dispozici 84,5 mld. CZK (cca. 3,4 mld. EUR) na účtech a v komitovaných úvěrových linkách, aby byl schopen flexibilně reagovat na měnící se požadavky na zajištění obchodů na burze.
„Od začátku roku posilujeme likviditu společnosti ČEZ. Jakkoliv patří takové množství likvidity k rekordní za celou dobu existence ČEZ, stejně jako ostatní evropské energetické společnosti se musíme připravit i na možnost úplného zastavení toku plynu z Ruska do Evropy.“
„To je situace, která nemá v historii obdoby. Předpokládáme, že potřeba financování margins by se v takovém případě mohla i zdvojnásobit,“ vysvětlil potřebu dalšího navýšení likvidity Martin Novák, finanční ředitel ČEZ.
Český stát a Skupina ČEZ společně intenzivně pracují na opatřeních, která významně přispívají k posílení energetické bezpečnosti ČR. V předchozích týdnech proto například ČEZ nakoupil plyn pro stát do státních hmotných rezerv a zajistil kapacity v LNG plynovém terminálu v Holandsku.
V rámci dlouhodobých řešení byly uzavřeny smlouvy na dodávky palivových souborů se společnostmi Westinghouse a Framatome pro Jadernou elektrárnu Temelín, do níž dosud dodával palivo ruský dodavatel. V tomto roce byl také zahájen tendr na výstavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ rovněž získá od dosavadních ruských vlastníků majetkovou kontrolu ve společnosti Škoda JS, klíčovém dodavateli pro české jaderné elektrárny, uvedl ČEZ ve svém sdělení.
Výrobci energií prodávají vyrobenou energetickou komoditu na velkoobchodním trhu, v případě ČEZ na energetické burze v Lipsku. Na tomto trhu dochází k zajištění rizik prostřednictvím tzv. margins, které slouží jako forma zálohy, aby nedocházelo k odstoupení od sjednaného obchodu ze strany prodávajícího či kupujícího v momentě, kdy energie významně zdraží nebo zlevní.
Tyto margins se vypočítávají jako rozdíl ceny, za kterou byla transakce původně uzavřena, a aktuální tržní cenou, jejich výše je proto ovlivněna i volatilitou obchodované komodity. (sfr)
