Kandidát na prezidenta ČR Karel Diviš by chtěl být "civilním prezidentem" blízkým lidem. A současně jakýmsi "národním koučem" či mentorem. 

Kandidát na prezidenta ČR Karel Diviš už sesbíral více než 20 tisíc podpisů pro svoji kandidaturu. Jak informoval PREZIDENTSKÉ NOVINY, Diviš věří tomu, že ve volbách může porazit „politické těžké váhy“, jako jsou expremiér Andrej Babiš či generál Pavel. Jak Diviš dále vysvětlil, chtěl by být „civilním prezidentem“ blízkým lidem. A současně také jakýmsi „národním koučem“ či mentorem. 

Do voleb prý vstoupil, „aby se prezidentem stal někdo na vrcholu sil, kdo bude naši zemi dobře reprezentovat, kdo nebyl ve vrcholné politice, a tudíž bude moci lidi spojovat a zastat se jich i díky tomu, že nemá žádné politické a lobbistické vazby, které by ho v tomto konání jakkoliv limitovaly“.

Proto by chtěl být „civilním prezidentem blízkým lidem, který se bude se na věci dívat moderníma očima s vizí vždy o krok napřed“.

Chtěl by prý také „vystupovat v roli jakéhosi národního kouče či mentora, a případně působit na jakoukoliv zvolenou vládu, aby důsledně plnila to, co lidem slíbila v programovém prohlášení“.

Toho podle Diviše může prezident docílit napříkl svým aktivním vystupováním v médiích a zejména při jednáních vlády a parlamentu, což mu umožňuje ústava.

IT prezident

Diviš oznámil svoji kandidaturu v polovině ledna letošního roku. Diviš podniká v oboru IT. Je zakladatelem a šéfem technologické firmy IDC-softwarehous. Na jeho IT byznys v ročním obratu necelých 30 mil. Kč, který není navázán na žádné státní zakázky, ale spíše na malé a střední soukromé české firmy, nemá prý jeho kandidatura téměř žádný vliv.

Do voleb se chce zapojit jako občanský kandidát, bude tedy muset sesbírat 50 tisíc podpisů občanů. Vyjádřil ale přání, aby jich bylo alespoň 75 tisíc. Na prezidentskou kampaň Diviš počítá zatím s částkou cca 1,5 mil. Kč „ze svého“ a věří, že se podaří sehnat s rostoucím zájmem i sponzory.

Pětačtyřicetiletý Diviš vystudoval matematiku a management na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Dvě desítky let působil jako redaktor a moderátor ve sportovní redakci České televize.

Veřejnosti byl znám v letech 1995 – 2016 jako externí sportovní redaktor České televize z pořadů jako Studio Sport, Sportovní ozvěny, Olympijská studia, Studio MS ve fotbale, Dohráno a řady dalších.

Jeho firma a on sám osobně se v roce 2001 významně podílel na vývoji vůbec prvního online rezervačního systému na letenky pro veřejnost v celé střední a východní Evropě – letuska.cz.

Řadu let spolupracuje a pomáhá Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a je také členem charitativního fotbalového týmu osobností REAL TOP Praha. Angažoval se i v některých dalších charitativních projektech.

Diviš věří, že může ve volbách porazit „politické těžké váhy“ typu expremiér Andrej Babiš či generál Pavel, neboť si je jist, že může jako prezident programově nabídnout občanům mnohem více.

Diviš má v programu, mimo jiné jako budoucí vrchní velitel ozbrojených sil, projekt E-armáda (elektronická armáda), který by chtěl iniciovat společně s premiérem, ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu.

„Jedná se o výrazné posílení obranyschopnosti naší země díky moderním technologiím, tj. např. posílení kyberbezpečnosti, výzkum a vývoj v oblasti protiraketového zabezpečení, bezpilotních obranných systémů, dronů a dalších autonomních systémů,“ uvedl Diviš.

Na tomto strategickém projektu by prý se mělo podílet především konsorcium špičkových českých firem a být financován ze státního rozpočtu, prostředků EU a NATO.

Vzhledem k tomu, že by šlo o vývoj tzv. duálních technologiích snadno využitelných i v dalších odvětvích průmyslu, ale třeba i ve školství, zdravotnictví a dalších oborech, šlo by o projekt s velice rychlou návratností, který by dlouhodobě posílil nejen obranyschopnost České republiky, ale také naše renomé ve světě a v neposlední řadě ekonomickou prosperitu naší země, vysvětlil dále.

Projekt by prý šel dále propojit s dalšími dvěma hlavními Divišovými vizemi pro ČR, jako jsou vzdělanostní ekonomika a podpora soběstačnosti a prosperity regionů, ať už se jedná o propojení škol a univerzit s některými inovačními a inkubačními startupovými centry či s možností pracovat na takovémto strategickém projektu i mimo hlavní centra jako je Praha či Brno.

Diviš je prý v případě svého zvolení připraven opustit svůj byznys a plně se věnovat výkonu ústavní funkce.

Již nyní v době kampaně prý považuje za svoje „první malé osobní vítězství, že jeho firma dokáže díky skvělým kolegům dobře fungovat i bez jeho stálé přítomnosti“.

Pokud by Diviš volby vyhrál, je připraven splnit veškeré zákonné náležitosti a svůj byznys trvale opustit.

Ve válce Ruska proti Ukrajině stojí Diviš jasně na straně Ukrajiny.

„Je třeba pomoci Ukrajině proti agresorovi, jen tak snižujeme riziko případné agrese Ruska směrem dále na západ, tedy případně i do ČR,“ uvedl Diviš.

Pro PREZIDENTSKÉ NOVINY se vyjádřil také k aktuálnímu „energetickému problému“, kdy energie dramaticky zdražují, Evropská komise nadále vede boj za co nejrychejší dosažení klimatické neutrality EU a Evropě hrozí výpadek či dokonce úplné ukončení dodávek plynu z Ruska.

„Co se týká elektřiny, je skutečně nepochopitelné, jak je možné, že jako přebytková země ve výrobě elektřiny nedokáže ČEZ a česká vláda zajistit levnější elektřinu pro české domácnosti a firmy. Nikdo nás nenutí prodávat vše na lipskou burzu,“ zkritizoval Diviš.

Klimatickou neutralitu podle něho „může EU řešit, jak chce, ale naše 98% závislost na ruském plynu je skutečně vážným aktuálním problémem“.

Z krátkodobého hlediska bude podle Diviše zřejmě potřeba „přistoupit k některým nesystémovým opatřením, jako je například snížení DPH či zastropování cen“.

„Z dlouhodobého hlediska musíme hledat co nejrychleji alternativní zdroje a dodavatele plynu a přecházet i na jiné technologie tam, kde je to možné. Velká závislost celé Evropy na ruském plynu je mimochodem jedním z hlavních důvodů, proč příliš nefungují ekonomické sankce vůči Rusku a proč Evropa Rusům z druhé strany válku na Ukrajině částečně defacto spolufinancuje,“ dodal Diviš.

Pokud by se Divišovi nepodařilo postoupit do druhého kola voleb, podpořil by prý nějakého typologicky podobného kandidáta, tj. někoho mladšího, ideálně občanského kandidáta, který nikdy nebyl ve vrcholné politice a měl by tudíž lepší předpoklad lidi apriory nerozdělovat, na rozdíl od kteréhokoliv bývalého vrcholného politika, „devadesátkového podnikatele“ či příslušníka KSČ. (sfr)