Exprezident Václav Klaus přirovnal čtvrteční projev premiéra Petra Fialy (ODS) na výstavě Země živitelka k veřejností vysmívanému projevu generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše na Červeném Hrádku v roce 1989. Důvodem bylo to, že podle Klause projev premiéra Fialy neobsahoval nic relevantního v krizové situaci, v níž se ocitlo zemědělství v ČR v důsledku inflace.

Klaus nejdříve ve své glose uvedl, že premiér Fiala v projevu na výstavě Země živitelka „neřekl nic relevantního“.

„Běžný návštěvník slavnostního zahájení, včetně mne, který seděl na pódiu mezi dalšími řečníky, očekával, že ´vláda´ při této výjimečné příležitosti něco řekne. Bohužel neřekla,“ uvedl Klaus.

„Ani předseda vlády, který jako jediný své vystoupení četl a bylo více než zřejmé, že četl cizí, nikoli svá slova, a ani ministr zemědělství neřekli nic relevantního,“ dodal.

„Posluchači však na jejich slova čekali. I kvůli tomu do Budějovic přijeli. Ministr zemědělství jenom poděkoval za letošní dobré počasí a při obědě, který každoročně pořádá (a vždy je to diskusní oběd), jen popřál dobrou chuť. Prvně žádná diskuse při tomto obědě nebyla. Vystoupení předsedy vlády radši nebudu komentovat,“ podotkl Klaus ve svém textu.

„Jinak je zřejmé – z desítek rozhovorů na výstavišti – že se zemědělci obávají, že se dostávají do ´červených čísel´, že náklady přesahují jejich odvahu zvýšit ceny a že něco čekali. Jedině prezident republiky a exprezident promluvili o vině zelené ideologie Evropské unie a jejím Green Dealu, vláda ani slovo,“ zdůraznil dále.

V rozhovoru pro SeznamZprávy pak Klaus použil přirovnání Fialova projevu k projevu generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše na Červeném Hrádku z července 1989.

„Co mě lidi o nich říkali a jaké dostávám e-maily dneska … Ta přirovnání Fialova projevu k projevu Jakeše na Červeném Hrádku…,“ podotkl Klaus.

V Červeném Hrádku u Plzně v neveřejném projevu, který se ale dostal na veřejnost, šéf československých komunistů Milouš Jakeš rozebíral situaci v zemi, chyby socialismu, a dokonce kritizoval i Sovětský svaz. Do podvědomí veřejnosti vešel Jakešův projev především jazykovými perlami, které se staly předmětem posměchu.

Samotné komunisty Jakeš označil za „kůl v plotě“, což je výraz, který zlidověl během tzv. sametové revoluce. (sfr)

Projev premiéra Petra Fialy na zahájení 48. ročníku výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích, 25. srpna 2022

Vážení páni prezidenti, vážený pane předsedo, pane hejtmane, pane starosto, vážení ústavní činitelé, dámy a pánové,

těší mě, že mohu navštívit veletrh Země živitelka, který už téměř půl století patří k závěru prázdnin a je určitě nejvýznamnější akcí svého druhu u nás. Velmi oceňuji, že hlavním tématem výstavy je letos Budoucnost české krajiny, protože krajině, na níž jsme všichni závislí, toho pořád dost dlužíme.

Krajina se potýká nejen s aktuálními problémy souvisejícími se změnou klimatu, ale také s následky chybných kroků druhé poloviny 20. století. To jsou problémy, které musíme napravovat, je to běh na dlouhou trať, ale je to věc, které se nemůžeme vyhnout.

Smyslem zemědělství je produkce potravin. Tento důležitý úkol nicméně musíme zajišťovat udržitelně – tak, aby se krajina nevyčerpávala a dokázala plnit všechny svoje funkce. Zemědělsky a lesnicky využívaná půda tvoří téměř devět desetin českého území a její podoba přímo ovlivňuje náš život – jak kvalitní potraviny dokážeme vypěstovat, jak je půda úrodná, kolik vody v ní dokážeme udržet atd.

Všechny tyto cíle – výnosy a stav krajiny – uchopíme rozumně, pak to není v rozporu, ale právě naopak. A já věřím, že naše vláda k této rovnováze směřuje. Jedním z kroků, které jsme udělali, je i ta nová podoba Společné evropské zemědělské politiky, která do praxe vstoupí už příští rok. Jsem přesvědčen, že se naší vládě podařilo vyjednat rozumný kompromis, který je ve prospěch našich zemědělců.

Kromě dlouhodobých problémů se právě teď potýkáme také s následky ruské agrese na Ukrajině, která má zásadní dopad na zemědělství a světový trh s potravinami. Vede k růstu cen a menší dostupnosti zboží, což znepokojuje zemědělce i zákazníky. Například světová produkce pšenice se podle aktuálních odhadů sníží o téměř 11 milionů tun. To se zákonitě projevuje na cenách.

Rusko a Ukrajina patří do první desítky světových producentů pšenice, dohromady tvoří až třetinu světového exportu a některé africké či blízkovýchodní země jsou na jejich obilí do velké míry závislé. Podstatná část jejich dodávek je přitom ničena, ohrožena nebo zablokována. Určitou naději pro nás může představovat ta dohoda o vývozu obilovin, která byla uzavřena, ale s těmi riziky, které  z této situace vyplývají se budeme potýkat ještě dlouho.

Celkový vliv této krize na české zemědělství a potravinářství zatím můžeme jen odhadovat – na jedné straně zemědělcům stoupají náklady na hnojiva nebo pohonné hmoty, energie, na druhou stranu stoupá i poptávka, a tedy i hodnota jejich produkce.

V této souvislosti někdy zaznívají požadavky na to, aby vláda nějak zajistila takzvanou potravinovou soběstačnost. Ale je potřeba si říct, že absolutní soběstačnost je však v českých podmínkách nereálná – jednak kvůli společnému evropskému trhu, ale také proto, že zákazník není připraven zaplatit ceny, které by přinesla. Je přirozené, že se míra soběstačnosti u různých potravin liší (například v produkci jablek jsme soběstační z 80 %, zatímco u vepřového jen z asi 40 %) – liší se podle toho, co jsme schopni pěstovat či chovat a za jakou cenu. Spolupráce a obchod nám zajišťují větší výběr a nižší ceny. Proto naše potravinová soběstačnost v posledních desetiletích setrvale klesala. A neklesala z rozhodnutí vlády, ale klesala proto, že o tom hlasují sami zákazníci tím, jaké zboží si vybírají.

Nedávný příklad, který tu byl také zmíněn a to je pandemie a uzavírání hranic nám dobře ukázaly, že když se v dnešním propojeném světě začneme uzavírat tak to nakonec způsobuje ještě větší nestabilitu a dlouhodobější problémy. Uzavřenost, to cesta není.

Co je ale důležité, co je úkol pro vládu a co vláda bere vážně to je potravinová bezpečnost. To například znamená zajistit rezervy, abychom neměli kritický nedostatek základních potravin v případě nouze, nebo také zabránit kritické degradaci půdy či nedostatku vody, který by v Česku pěstování plodin znemožnil. A součástí naší snahy o potravinovou bezpečnost je i naše snaha přispět k odvrácení globální potravinové krize, která hrozí v důsledku války. Je to pro nás důležitý úkol jak v bilaterálních jednáních, tak v rámci našeho předsednictví v Radě Evropské unie.

Dámy a pánové, musíme si přiznat, i když to není dobré konstatování, že období jakési jistoty, stability na nějakou dobu skončilo. Musíme se připravit na významné výkyvy – cen, mezinárodní situace i počasí. Tedy tomu, čemu my všichni a zemědělci především, čelíme. Čekají nás méně klidné roky, než jsme byli zvyklí. Jsem přesvědčen, že děláme všichni všechno pro to, aby dopad na české občany byl co nejmenší a, že to společně zvládneme.

Přeji pořadatelům úspěšnou výstavu, Vám všem dobré zážitky a předpokládám, že také dobrou chuť při prohlížení si expozic Země živitelky.