Schodek státního rozpočtu ČR by v roce 2023 mohl dosáhnout 270 miliard korun. Počítá s tím první návrh, který připravilo ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS). Stát by měl hospodařit s příjmy ve výši 1,749 bilionu korun a výdaji 2,019 bilionu.
Resort o tom informoval na webu.
Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu ve výši 250 miliardy korun pro rok 2024 a 230 miliardy korun v roce 2025.
„Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně. Přestože snižování schodků rozpočtu není tak rychlé, jak jsme si před válkou představovali, nic to nemění na našem jasném předvolebním slibu snížit schodek veřejných financí co nejdříve pod 3 procenta HDP,” uvedl Stanjura.
Vláda se bude návrhem zabývat na zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
Deficit veřejných financí by měl přitom podle posledních prognóz MF dosáhnout v příštím roce výše 3,8 procenta HDP a v dalších letech klesat na 2,6 procenta HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 procenta HDP na konci volebního období v roce 2025.
Ve srovnání se schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 tak navržený rozpočet 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 miliardy korun, výdaji vyššími o 126,3 miliardy korun a nižším odhadovaným schodkem o 10 miliard korun.
Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard korun. Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 miliardy korun vyšší odhadované příjmy z DPH (celkem 380,8 miliardy korun) díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen.
O 35 miliard korun pak příští rok resort očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob (celkem 157,2 miliardy korun) a o 25,1 miliardy korun více na dani z příjmů fyzických osob (celkem 133,7 miliardy korun).
O 3,6 miliardy korun vyšší inkaso lze příští rok očekávat také u spotřebních daní (celkem 77,9 miliardy korun).
Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami zhruba o 104 miliardy korun vyšší výdaje pro kapitolu ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel.
Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 miliard korun navíc pro ministerstvo obrany na nezbytnou modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující války na Ukrajině.
Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou rovných 110 miliard korun a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta.
Významným dodatečným výdajem rozpočtu také bude 10 miliard korun navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce, čímž transfer ze státního rozpočtu vzroste na bezmála 142 miliard korun.
V navrženém státním rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliardy korun v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly Státní dluh posíleny na částku 65 miliard korun.
„Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i NKÚ. Důsledkem je dnes další prodražování obsluhy státního dluhu, která v roce 2025 přesáhne 80 miliard korun. To jsou peníze, které mohly být například použity na investice nebo ke zvýšení životní úrovně našich občanů,“ uzavřel Stanjura. (pel)
