Vláda chce od ledna v Česku zvýšit přídavky na děti o 30 procent, prozradil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Od ledna se má také zvýšit životní a existenční minimum. Vláda už ve středu schválila také vyšší normativy u příspěvku na bydlení, jež mají pomci zejména nejmenším domácnostem.
Životní a existenční minimum se podle Jurečky zvýší od 1. ledna. Vládní koalice se podle něho dohodla, že se přídavky na děti mají zvýšit o 30 procent.
„Předpokládáme, že vyjdeme z dat jako u předchozích valorizací. Využijeme údaje Českého statistického úřadu o růstu inflace,“ podotkl Jurečka.
Vláda však chce počkat na aktuální statistické údaje.
Minimum, které slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor, vzrostlo kvůli inflaci vzrostlo naposledy od července. Nyní pro samotného dospělého činí 4 620 korun. Pro dospělé v rodině a děti je částka nižší.
Na přídavky na děti mají v ČR nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte činí tento přídavek 630, 770 či 880 korun měsíčně.
V rodinách pracujících či studujících rodičů je dávka o 500 korun vyšší, dosahuje tedy 1 130, 1 270 či 1 380 korun měsíčně. Tato dávka má zůstat stejná.
Se zvýšením minima se rozšiřuje okruh rodin, které mohou přídavky pobírat. Zvedá se totiž hranice příjmu pro nárok na dávku.
Nyní může přídavky získat například rodičovská dvojice se dvěma předškoláky s měsíčním rodinným příjmem do 43 554 korun čistého či samoživitelka s potomkem na vysoké škole s čistým příjmem do 25 738 korun.
Již od října se zvýší také normativní náklady pro výpočet příspěvku na bydlení. Ty byly speciálně navýšeny pro jedno a dvojčlenné domácnosti.
„Starý normativ“ podle Jurečky stropoval právě tyto obyvatele. „Jsou to především senioři, vdovci či rodiče samoživitelé,“ upřesnil. Starými stropy podle něj bylo omezeno zhruba 40 procent těchto žadatelů.
Jurečkův resort pracuje i na další změně, která se má od příštího roku týkat příspěvku na bydlení. Ta by podle něj měla vést k lepšímu zacílení peněz za pomoci takzvaných cenových map. Výše by se tak více odvíjela od konkrétních nákladů v jednotlivých regionech.
Příspěvek na bydlení nyní mohou získat lidé, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji, ale nejvýš do normativů, a právě 30 či 35 procenty příjmu.
Změna začne platit od října. Od ledna by mělo dojít k další úpravě. Podle odhadů ministerstva práce by se výdaje na příspěvky po úpravě mohly pro letošek zvýšit o 400 milionů korun.
ŽIvotní minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od letošního července vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun. Pro dospělé a děti v rodině je částka nižší.
Existenční minimum dosahuje 2980 korun. (sfr)