Německo potvrdilo, že kvůli energetické krizi odloží plánované uzavření jaderných elektráren. Zbývající jaderné elektrárny měly být odstaveny do konce letošního roku, ale zůstanou otevřené minimálně do poloviny dubna 2023.
Po koaličním sporu o jadernou energii se německý kancléř Olaf Scholz rozhodl, že všechny tři elektrárny by měly běžet celou zimu.
Scholz nařídil, aby tři zbývající německé jaderné elektrárny zůstaly v provozu do dubna, aby se zabránilo možné energetické krizi.
„Bude vytvořen právní základ, aby byl provoz jaderných elektráren Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland umožněn po 31. prosinci 2022, nejdéle pak do 15. dubna 2023,“ oznámil Scholz ministrovi hospodářství Robertu Habeckovi, ministrovi financí Christianu Lindnerovi a ministryni životního prostředí Steffi Lemkeové.
Minulý týden se Zelení dohodli na ponechání dvou jaderných elektráren na jihu Německa v rezervě do dubna, ale do konce roku chtěli odstavit třetí elektrárnu v severozápadní čtvrti Emsland. Svobodní demokraté (FDP) prosadili, aby všechny tři závody zůstaly otevřené do roku 2024.
Úpravu zákonů, které by delší chod reaktorů umožnily, tak dosud blokovaly neshody ve vládě. Německá média přitom upozornila na to, že vládní rozhodnutí muselo padnout do středy, aby Spolkový sněm stihl zákony pozměnit. V opačném případě by hrozilo právní zablokování dalšího chodu jaderných elektráren.
Postupné vyřazování jaderných zbraní v Německu začalo v roce 2000 za koaliční vlády SPD a Zelených, která uzavřela řadu elektráren.
O několik let později, za bývalé kancléřky Angely Merkelové z konzervativní CDU, se Německo rozhodlo odstavit své zbývající jaderné elektrárny po jaderné katastrofě ve Fukušimě.
Ruská válka na Ukrajině však donutila Německo ponechat zbývající elektrárny v provozu. (pel)
