Senátor Fischer získal dostatek podpisů politiků pro další kandidaturu na prezidenta. (Ilustrační foto).
Senátor Pavel Fischer získal dostatek podpisů politiků pro svoji další kandidaturu na funkci prezidenta ČR. Oznámil, že již má 20 podpisů senátorů a 30 podpisů poslanců. Nemusí tak získávat podpisy občanů. Pro kandidaturu na prezidenta je potřeba získat buď podpisy 50 tisíc občanů, nebo podpisy 10 senátorů či 20 poslanců.
Při minulých volbách v roce 2018 pro Fischera hlasovalo půl milionu voličů a skončil na třetím místě.
Do kandidatury pro volby prezidenta v roce 2023 Fischer vstupuje s heslem „Česká republika na prvním místě“.
Jako prezident by podle svých slov pokračoval v boji proti omezování lidských práv. Chtěl by podněcovat dlouhodobé vize a diskusi o plánech na delší dobu, než jsou rozpočtové či volební období.
„V diskuzích jsem mnohokrát slyšel otázku, co máme dělat a jak zabránit rozdělování společnosti a šíření extremistických názorů. Můžeme tomu bránit jedině tím, že se zajímáme o dění kolem nás a ve světě,“ zdůraznil Fischer.
„Bojuji proti totalitě a omezování lidských práv a svobod, a hodlám v tom pokračovat i jako prezident,“ konstatoval s tím, že nedopustí ohrožení suverenity Česka.
Podotkl také, že „Česko má suverénní hlas v rámci EU, která je elitním společenstvím, do kterého jsme právě kvůli posílení suverenity vstoupili“.
Bez systematické podpory EU by podle Fischera rozvoj České republiky neprobíhal tak uspokojivě, jako tomu bylo dosud.
„Členství nám umožňuje být součástí silnějšího celku,“ dodal s tím, že občanská práva a prosperita ve světě často nejsou samozřejmostí.
„Musíme se naučit vidět dál, než je měsíc nebo rok, rozpočtové nebo volební období,“ podotkl.
Z pozice prezidenta by se snažil podnítit diskuzi mimo jiné o rozvoji nezávislé energetiky, udržitelnosti, ochraně klimatu, digitalizaci a dalších aspektech dlouhodobého rozvoje.
Soustředit se chce zejména na bezpečnost, ekonomiku, sociální oblast či zdravotnictví.
Apeloval také na větší přemýšlení o budoucnosti, zejména varoval před rostoucím státním dluhem, aby se co nejdřív obrátil „znepokojivý trend vývoje veřejných financí“.
Fischer pro manželství stejných pohlaví
Fischer oznámil, že by podepsal zákon o stejnopohlavním manželství.
„Bude-li mít za sebou robustní podporu Parlamentu a bude-li v souladu s právními a ústavními pravidly, tak bych ho podepsal,“ uvedl.
Fischer v minulosti odmítl, že by jako prezident jmenoval ústavním soudcem někoho z LGBT+ menšiny.
„Prezident jmenuje ústavní soudce. Já tam můžu jmenovat pedofila nebo homosexuála nebo lesbu, kteří žijí v partnerství, v dobré víře, aby to bylo vyrovnané. Tak takového člověka já bych tam nikdy nejmenoval, právě proto že ústavní soud je poslední instancí, která bude rozhodovat,“ prohlásil Fischer v debatě s občany v roce 2017.
V prvním kole prezidentské volby v roce 2018 skončil Fischer třetí se ziskem 526 694 hlasů, tedy 10,23 procent.
Pavel Fischer byl v letech 2015 až 2017 ředitelem STEM. Do roku 2013 pracoval Pavel Fischer v diplomacii jako poradce pro strategické a bezpečnostní otázky pro vládní i nevládní sektor, spolupráce s firmami v oblasti městské dopravy a digitální ekonomiky. Byl také poradcem Náčelníka Generálního štábu Armády ČR nebo ministra kultury.
Volba prezidenta se v ČR koná 13. a 14. ledna 2023. Případné druhé kolo se uskuteční o dva týdny později. (sfr)
