Daň z mimořádných zisků ve výši 60 procent pro firmy z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom lídři vládní koalice.
Oznámila to místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) na Twitteru.
„Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022, což žádali i ekonomové. Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Proto Piráti s windfall tax na jaře po vzoru západních zemí přišli,“ napsala Richterová na Twitteru.
Informaci potvrdil i šéf lidovců a vicepremiér Marian Jurečka, podle kterého velká část států v Evropské unii to bude chtít aplikovat na rok 2022.
Nová daň, vycházející z tzv. „windfall tax“, měla původně podle informací ministerstva financí v Česku platit po 3 roky, v období let 2023 až 2025.
Ke změně došlo proto, že určitá část firem má ale již v letošním roce prokazatelně výrazně větší zisky díky situaci na trhu.
Pro příští rok očekává ministerstvo financí příjem do státního rozpočtu z mimořádné daně ve výši 85 miliard korun. Z toho 50 miliard dodá zdanění energetického sektoru a zhruba 33 miliard banky.
Dalších 15 miliard by měl stát získat ze zavedení cenových stropů na výrobu elektřiny v neplynových elektrárnách. Výsledkem by tak mělo být zhruba sto miliard.
Na rok 2024 odhaduje úřad příjem z mimořádné daně celkem 39 miliard a v roce 2025 celkem 25 miliard.
Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Zavedení mimořádné daně je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy. (pel)
