Generál Pavel čelí útoku: Historik na něho vytáhl minulost komunistického rozvědčíka Pávka. (Ilustrační foto: Petr Pavel).

Historik Petr Blažek tvrdí, že generál Petr Pavel svoji předlistopadovou minulost neprezentuje pravdivě. Příslušnost kandidáta na prezidenta Petra Pavla k vojenské rozvědce v 80. letech označil Blažek za problematickou. Podle Blažka předkládá generál Pavel veřejnosti osobní příběh, který neodpovídá pravdě.

Blažek to uvedl v rozhovoru pro Právo.

Blažek upřesnil, že Pavel v roce 1987 prošel velmi podrobným přijímacím řízením k Zpravodajské správě generálního štábu (ZS GŠ), což byla předlistopadová komunistická vojenská rozvědka, která vedle Státní bezpečnosti byla druhou největší tajnou službou v období komunistického režimu.

Pavlovu příslušnost k vojenské rozvědce označil Blažek za velmi problematickou.

„Petr Pavel v roce 1988 nastoupil do jedné z nejvíc utajovaných částí armády. Zpravodajský institut byl založen na začátku sedmdesátých let pro přípravu vojenských rozvědčíků. A to jak tzv. nelegálů, tak pracovníků rezidentur ZS GŠ po celém světě.“

„Byli to zpravodajci, kteří plnili úkoly týkající se nejen armády a sledování vojenského nepřítele – což je pro mě nepřijatelné také vzhledem k tomu, že jejich cílem byly většinou západní armády a NATO – ale zároveň spolupracovali s I. správou, což byla komunistická civilní rozvědka spadající pod StB,“ vysvětlil Blažek dále.

Tito zpravodajci plnili různé úkoly. Například se v Paříži se zabývali sledováním Pavla Tigrida a jeho exilového časopisu Svědectví.

„Učili se, jak zakládat mrtvé schránky, jak šifrovat, získávat informátory, jak je vydírat,“ upřesnil historik Blažek.

Zpravodajský institut ZS GŠ připravoval výcvik zpravodajců, a to jednak po stránce jazykové. Velká většina činnosti však spočívala ve zpravodajském výcviku, mezi něž patřilo sledování osob (zajištěno bylo ve spolupráci s StB) a nasazování odposlechů, zdůraznil dále Blažek

Frekventanti se učili, jak zakládat mrtvé schránky, jak šifrovat, získávat informátory, jak je vydírat či jak vytvářet legendy, které měly napomáhat vytváření cizí identity.

Jak uvedl Pavlův spolužák Pavel Beneš, všichni ve Zpravodajském institutu používali krycí jména, která jim přiděloval přímo náčelník. Ta byla podobná skutečným příjmením pro případ, že by se nechtěně podepsali vlastním jménem, aby se tak snížilo riziko odhalení.

Petr Pavel používal krycí příjmení „Pávek“.

Podle Pavla Beneše používali i krycí občanské průkazy.

Blažek kritizuje generála Pavla za to, nereaguje na obsah kurzu, kterého se zúčastnil.

„Nekomentuje, že mezi lidmi, kteří jeho a ostatní cvičili, byli příslušníci StB. Že byl před přijetím důkladně prověřován, což ostatně vyplývá i z dokumentů, které sám zveřejnil.“

Podle Blažka nebyl Petr Pavel pouze řadovým členem KSČ, jak sám uvádí.

„Nejdříve hovořil o tom, že do KSČ vstoupil kvůli Gorbačovovi, což se ukázalo jako lež, neboť přihlášku podal již v roce 1983. Byl členem stranického výboru, pak předsedou Základní organizace KSČ,“ konstatoval Blažek.

Generál Petr Pavel a bavič Petr „Ivánek“ Čtvrtníček.

Generál Pavel v reakci na předchozí útok svého někdejšího spolužáka ze školy pro zpravodajské důstojníky Pavla Beneše mj. uvedl:

„Kdyby na mé minulosti bylo cokoli diskvalifikujícího, stejně tak by by si mě těžko zástupci 30 zemí NATO zvolili za nejvyššího vojenského zástupce s přístupem k těm nejtajnějším plánům.“

„Každému, kdo se v mezinárodní bezpečnostní politice pohyboval, je jasné, že by mi tajné služby Američanů, Britů nebo Francouzů, kteří mají i jaderné zbraně, neumožnily přístup k těmto plánům, kdyby na mě našly cokoli problematického.“

Celá reakce generála Pavla ZDE.

Spolužák Petra Pavla, Pavel Beneš (63), který byl v letech 1988 a 1989 s Pavlem frekventantem elitní školy pro zpravodajské důstojníky, které režim připravoval na vyslání pod diplomatickým krytím především do zemí NATO, ve své výpovědi naznačil, že minulost generála ve výslužbě Petra Pavla není tak průhledná, jak to jeden z favoritů prezidentské volby doposud líčí.

Podle Beneše uvedená škola nepřipravovala výsadkáře průzkumníky, nýbrž agenty pro působení v diplomatickém prostředí.

Do přísně utajovaného tříletého kurzu Zpravodajské správy Generálního štábu nastoupil Beneš společně s dalšími asi 20 vojáky včetně Pavla v září 1988.

Všichni absolventi kurzu podle Beneše věděli, že jsou cvičeni na agenty v diplomatickém prostředí, nikoliv pro „plazení blátem v týlu nepřítele“. (sfr)