Poslanecká sněmovna schválila nařízení EU, kterým se zavádí povinnost výrobců elektřiny platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Vybrané prostředky mají jít na kompenzace cen energií. Poslanci toto unijní opatření schválili ve stavu legislativní nouze formou novely energetického zákona. Ta zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců.
Fialova vláda plánuje na těchto odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Jedná se o další opatření namířené na vybrané firmy v Česku. Před několika dny Sněmovna schválila uvalení tzv. mimořádné daně z neočekávaných zisků, která se týká firem ze segmentu energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby nerostných surovin.
Bruselem nařízené odvody z nadměrných zisků prosadili ve Sněmovně količní poslanci. Pro schválení zákona jich hlasovalo 80. Klub opozičního hnutí ANO se při závěrečném hlasování většinově zdržel stejně jako klub SPD.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že její klub má podle ní pochybnosti, zda zákon není protiústavní. Není podle ní jasné, kolik peněz se nakonec vybere, ani kdo je bude vybírat.
Odvod se podle ministerstva průmyslu bude vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu.
Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad.
Odvod z prodeje elektřiny podle nich bude daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.
Sněmovna v novele schválila pozměňovací návrh Ivana Adamce (ODS), který by vládě umožnil zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením.
Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise. Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně.
Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4400 Kč) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny.
Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5800 Kč) , z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5100 Kč), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2430 Kč), z jaderné energie 70 eur (asi 1700 Kč), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur.
U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur (asi 5600 Kč), nad 140 MW bude sazba 170 eur (asi 4100). Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky.
Nadměrným příjmem se pro účely odvodu bude rozumět kladný rozdíl mezi tržním příjmem a takzvaným stropem tržního příjmu za odvodové období.
Uvedené odvody fakticky doplňují daň z neočekávaných zisků. Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že oba dva nástroje by měly do státního rozpočtu společně přinést 100 miliard korun. Z toho u daně z neočekávaných zisků předpokládala původně příjem 85 miliard a zbytek měly být odvody z elektřiny.
V důvodové zprávě k návrhu na zavedení odvodů však vláda snížila odhad příjmů z daně. Podle vlády může příjem z daně klesnout až na 45 miliard korun. Pokud by na odvodech stát vybral 80 miliard, pak by mohl celkový výnos představovat 125 miliard korun. (sfr)
