Vláda plánuje uzákonit výdaje státu ve výši 2 procent HDP na obranu. (Ilustrační foto)
Vláda ČR plánuje uzákonit výdaje státu ve výši 2 procent HDP na obranu. Fialův kabinet na svém zasedání podpořil novou vojenskou legislativu, která by zakotvila povinnost státu vydávat na obranu ročně částku ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
Návrhy vládních zákonů týkajících se výdajů armády reagují mimo jiné na válku na Ukrajině. Potvrdil to po jednání vlády premiér Fiala.
Cílem je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze.
Jeden z legislativních balíčků předložených ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) má zajistit povinnost vydávat na obranu ročně částku ve výši dvou procent HDP.
Současná vládní koalice toho chce dodáhnout nejpozději do roku 2025.
„Je to naplňování programového prohlášení, chceme, aby tato povinnost byla legislativně ukotvena,“ konstatoval Fiala.
Podle něho tento záměr vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády.
Nová zákonná úprava by mohla začít platit už od 1. července. Vztahovala by se tedy již na rozpočet na rok 2024.
Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by potom ministerstvu obrany pro příští rok stouply příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Dosud se počítalo s obrannými výdaji ve výši 130 miliard.
Ministerstvo navrhuje také změnu financování armádních strategických projektů. U tendrů, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun, bude rozhodovat vláda.
Ministerstvo obrany bude mít každoročně k dispozici úhrnnou sumu na strategické projekty, která se bude používat v případě potřeby a na základě uzavírání smluv po celou dobu existence projektů. Má tak být zajištěno stabilní financování těchto projektů.
Další zákony mají mj. umožnit ministerstvu obrany shromažďovat údaje o možných brancích. Podle ministerstva nyní předpisy neumožňují, aby se stát efektivně připravoval na svou obranu již v době, kdy ještě není vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav.
„Resort má nyní velmi omezený přístup k některým databázím,“ podotkla ministryně Černochová.
Resort by mohl dostat oprávnění shromažďovat údaje o možných brancích ještě před dosažením těchto stavů. Využívat k tomu bude moci již existující informační systémy veřejné správy.
Nyní mohou státní úřady začít zpracovávat požadované údaje až po zahájení odvodního řízení.
Změna má dále umožnit, aby lidé s brannou povinností požádali o tzv. dobrovolné předurčení, tedy o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti v době mimo ohrožení státu a válečného stavu. Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole.
Brannou povinnost má nyní každý český občan, tedy muži i ženy, mezi 18 a 60 lety. (sfr)
