Karel Janeček byl definitivně vyřazen z voleb prezidenta ČR, rozhodl Ústavní soud.
Ústavní soud ČR s definitivní platností vyřadil Karla Janečka z možnosti kandidovat ve volbách prezidenta České republiky v roce 2023. Soud odmítl jeho stížnost a související návrhy. Ministerstvo vnitra ČR před tím Janečka nezaregistrovalo kvůli nedostatečnému počtu uznaných podpisů občanů. Rozhodnutí vnitra potvrdil i Nejvyšší správní soud (NSS).
Ministerstvo Janečkovi neuznalo část občanských podporovatelů. NSS sice následně některé vyřazené podpisy uznal, ale přesto se Janeček nedostal přes zákonnou hranici potřebných 50 tisíc uznaných podporovatelů.
Ústavní soudci podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka neměli důvod cokoliv měnit.
„ÚS nepřezkoumává tu věc ve stejném rozsahu jako NSS. Ústavněprávní hledisko je užší,“ uvedl Sládeček.
„Stěžovateli se dostalo plného přezkumu již před NSS,“ podotkl generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.
ÚS konstatoval, že „ústavní stížnost téměř postrádá ústavněprávní argumentaci, na kterou by měl a mohl reagovat“. Janeček podle soudu jen zmiňoval či parafrázoval určitá ustanovení Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, aniž specifikoval, čím konkrétně mělo dojít k porušení ústavně zaručených práv.
Janeček také předložil údaje o dalších několika desítkách petentů, které vnitro podle něj chybně neuznalo.
„Stěžovatel se však mýlí, domnívá-li se, že ÚS bude – obdobně jako NSS – znovu ověřovat správnost údajů o dalších petentech, o nichž stěžovatel tvrdí, že splnili požadovaná kritéria. Jak stěžovatele již také upozornil NSS, měl takové návrhy předložit již v řízení před tímto soudem,“ stojí v usnesení.
Janeček žádal ÚS také o odklad voleb a zrušení části právní úpravy. Systém prezidentských voleb označil za nespravedlivý. Stěžoval si i na to, že vnitro „ve velkém chybovalo“ při kontrole petičních archů.
Sládeček zdůraznil, že pokud ÚS stížnost odmítne, souvisejícími návrhy se již nezabývá. Zákonnou úpravu tento soud přezkoumával už na přelomu let 2012 a 2013 na základě podnětu Tomia Okamury a ponechal ji beze změn, třebaže vyslovil dílčí výhrady.
Zákon však podle soudu není protiústavní a případné změny, například v počtu požadovaných občanských podporovatelů nebo způsobu jejich ověřování, jsou úkolem politiků, nikoliv soudů.
Prezidentské volby se konají 13. a 14. ledna, případné druhé kolo o 14 dní později.
Kandidovat může celkem 9 uchazečů a to (dle abecedy) bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
NSS umožnil kandidovat i vnitrem dříve vyřazenému podnikateli Karlu Divišovi.
Naopak vyřadil prezidentku České asociace povinných Denisu Rohanovou. Také ona se obrátila na ÚS a o její stížnosti zatím není rozhodnuto. Tu svými podpisy podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, tedy před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. (sfr)
