Veřejné finance v Česku loni skončily se schodkem 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Informovalo o tom v nové makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Státní dluh se v roce 2022 zvýšil na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021.

Pro letošní rok ministerstvo očekává deficit veřejných financí 4,2 procenta HDP a zvýšení dluhu na 45,8 procenta HDP.
Loňské hospodaření veřejných financí bylo o jeden procentní bod lepší, než předpokládala listopadová prognóza ministerstva.

Podle úřadu je to dáno tím, že se loni nepodařilo vyčerpat celou podporu pro velké firmy kvůli vysokým cenám energií a tyto náklady byly přesunuty do letošního roku.

Dalším důvodem bylo nižší než předpokládané čerpání sociálních dávek a menší rozpočtové dopady pádu Sberbank. (sfr)

DOKUMENT:

Lednová predikce MF: Ekonomika letos mírně poklesne a inflace výrazně zvolní
26. 1. 2023

Česká ekonomika letos projde mírnou recesí a HDP by mohlo klesnout o 0,5 %, Průměrná inflace by mohla dosáhnout hodnoty 10,4 %, míra nezaměstnanosti vzroste v průměru jen nepatrně na 3,2 %. 
Zatímco v 1. polovině loňského roku ekonomika navzdory nepříznivým okolnostem rostla, od 2. pololetí 2022 prochází mírnou recesí. Hrubý domácí produkt se za celý rok 2022 zvýšil odhadem o 2,3 %. Růst byl tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na konečnou spotřebu i přes řadu fiskálních stimulačních opatření mírně klesly, a to kvůli razantnímu nárůstu životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky.

V roce 2023 by HDP mohl klesnout o 0,5 %. Domácnosti se i v letošním roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i investice budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku citelně zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude částečně tlumit saldo zahraničního obchodu.

„Česká ekonomika na konci loňského roku prošla a nyní stále prochází mírnou recesí v důsledku vysokých cen. Průměrná inflace bude letos atakovat dvoucifernou hodnotu a její zkrocení tak zůstává hlavním společným makroekonomickým úkolem. Vláda v tomto úsilí podpoří ČNB konsolidačním balíčkem, jehož konkrétní opatření na koaliční úrovni intenzivně připravujeme a který má za cíl snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento. Příští rok by se tak schodek rozpočtu měl dostat pod 3 % HDP a stejně tak průměrná inflace dále výrazně klesnout pod 4 %,“ komentuje výhledy lednové predikce ministr financí Zbyněk Stanjura.

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, pohonné hmoty, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami a posilováním kurzu koruny. Díky energetickému úspornému balíčku meziroční inflace v závěru loňského roku výrazně poklesla, přesto však v průměru za celý rok dosáhla 15,1 %. Okolo této hodnoty by se meziroční inflace měla pohybovat i v 1. čtvrtletí 2023, následně by měla postupně klesat. Průměrná míra inflace by tak letos měla zvolnit na 10,4 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by tak navzdory mírné recesi a celkově slabé hospodářské dynamice v roce 2023 neměla příliš vzrůst – z průměrných 2,4 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 3,2 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak po propadu v roce 2022 měla v letošním roce dále klesnout.

Hospodaření veřejných financí odráželo v roce 2022 ekonomické a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní související humanitární pomoc a podporu ekonomickým subjektům s vysokými cenami. Současně byly veřejné finance zatíženy opatřeními, která během epidemie covidu-19 výrazně a trvale snížila daňovou zátěž. Odhadujeme, že hospodaření veřejných financí skončilo loni se schodkem 3,6 % HDP a s dluhem 44,6 % HDP. V letošním roce se pak celkový schodek přechodně zvýší na 4,2 % HDP v důsledku kompenzačních a stabilizujících opatření spojenými s vysokými cenami. Deficit by měl prohloubit zadlužení na 45,8 % HDP.

Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky. Přetrvávajícími riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích (mj. i v souvislosti s dalším vývojem epidemie covidu-19 v Číně), stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu. Rizikem je také vývoj inflace a inflačních očekávání, zásadní ovšem bude i složení a intenzita fiskální konsolidace. 

Příliv uprchlíků z Ukrajiny patrně zmírňuje nerovnováhy na trhu práce a oslabuje tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém. Vnitřním rizikem je rovněž cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně může působit mimořádný nárůst úspor domácností v době epidemie, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.

Lednovou makroekonomickou predikci České republiky projedná dne 1. února 2023 Výbor pro rozpočtové prognózy.