Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prověří, kdo nejvíc navyšuje marže u základních potravin.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude zjišťovat, ve které části dodavatelského řetězce od výrobce až po prodejce nejvíce rostou ceny potravin. Soustředí se na čtyři základní potraviny, výsledky takzvaného zrychleného sektorového řešení budou k dispozici za několik měsíců.

Úřad neupřesnil, na které potraviny se zaměří.

„Cílem šetření je zjistit, v jaké části vertikálního řetězce od prvovýrobců přes potravinářské zpracovatele až po obchodní řetězce došlo k největšímu navyšování marží a zda někde v tomto řetězci existuje dysfunkce, kterou by mohl úřad řešit z hlediska pravidel hospodářské soutěže nebo významné tržní síly,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Zároveň ale upozornil, že samotná vysoká cena nebo nepřiměřená marže není přestupkem proti soutěžnímu právu nebo zákonu o významné tržní síle.

„Úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení, případně zneužití významné tržní síly vůči dodavateli směřující přímo k navýšení ceny. Vysoká cena nebo marže může být indicií, že k takovému přestupku dochází, ale v žádném případě není jednoznačným důkazem,“ doplnil úřad.

V případě, že Úřad objeví známky možného protisoutěžního jednání nebo zneužití významné tržní síly, zahájí správní řízení, v jehož rámci mohou být firmám uloženy pokuty až do výše 10 % z ročního obratu.

Agrární komora ČR v úterý informovala, že chce antimonopolní úřad požádat, aby prověřil případné zneužívání tržní síly německých skupin Schwarz a Rewe na českém trhu, které mají na domácím trhu s potravinami dominantní postavení.

Schwarz v ČR provozuje obchodní řetězce Lidl a Kaufland, Rewe vlastní řetězce Penny Market a Billa. Ty mají celkové roční tržby ve vyšších desítkách miliard korun, což jim dává velkou vyjednávací sílu při jednání s dodavateli, mezi něž patří čeští zemědělci a potravináři.

Komora uvádí, že spolu s dalšími obchodními řetězci ovládají 75 procent trhu a dává jim to velkou obchodní a vyjednávací sílu vůči potravinářským a zemědělských firmám.

Velké zahraniční obchodní řetězce si proto mohou diktovat podmínky a určovat, co se bude na domácím trhu prodávat, a co ne.

Omezené možnosti promítat vysoké náklady do výkupních cen drtí české pěstitele i chovatele dlouhodobě. Ke zlepšení situace by podle Agrární komory ČR mohla přispět novela zákona o cenách.

„V mnoha případech nebyla vůle ze strany orgánů státní správy aplikovat zákon o cenách v praxi. Prodej za podnákladové či podnákupní ceny představuje pro české zemědělce obrovský problém, o kterém bychom se měli bavit a měli bychom jej konečně začít řešit,“ dodal prezident Agrární komory ČR Doležal.

Komora již dříve upozorňovala na výrazný růst cen některých potravin v obchodech. Například kvůli vysokým cenám cukru a vajec se na obchodníky obrátil i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). (at)