Státní dluh České republiky se na konci roku 2022 zvýšil na rekordních 2,895 bilionu korun, což odpovídá 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Tento podíl se od konce roku 2021 zvýšil o 2,5 procentního bodu. Na každého obyvatele Česka tak čistě teoreticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun.
O vývoji státního dluhu informovalo ministerstvo financí.
Meziročně dluh narostl o 429,1 miliardy korun.
Za nárůstem státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 360,4 miliardy korun.
Na trzích prodala Česká republika prostřednictvím ministerstva financí střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové hodnotě 431,3 mld. Kč.
Třikrát naopak státní dluhopisy splatila, a to v celkové výši 145,4 mld. Kč.
Výnos státních dluhopisů vzrostl z předloňských 1,61 procenta zejména kvůli vyšším úrokovým sazbám centrální banky.
Česko jako jediné v EU loni ve třetím čtvrtletí zvýšilo státní dluh
Průměrná doba splatnosti loni vydaných dluhopisů byla 7,7 roku. Vzhledem k tomu, že nově prodané dluhopisy mají průměrně kratší splatnost než dříve emitované, se snížila průměrná doba splatnosti státního dluhu na 6,2 roku z předloňských 6,4 roku.
Stát si loni také půjčil peníze na poskytnutí úvěru polostátní energetické společnosti ČEZ, která se potýkala s nečekaným nárůstem záloh na energetických burzách.
Výdaje na obsluhu dluhu vzrostly
Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 7,5 miliardy korun na 49,7 miliardy. Do vyšších výdajů se promítl rostoucí objem státního dluhu a současně i růst základní úrokové sazby České národní banky v první polovině loňského roku.
Čisté příjmy státu z operací na peněžním trhu dosáhly 22,1 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 19,7 miliardy korun. K výsledku přispěly vyšší úrokové sazby.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. (sfr)
