Největší zdražení plynu v EU proběhlo v Česku, za rok o 231 procent. (Ilustrační foto)
Ceny plynu pro domácnosti se v loňském roce ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíc ze všech zemí EU, a to o 231 procent. Na Slovensku dosáhl růst cen plynu 18 procent a byl druhý nejnižší v Unii.
Údaje zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku (ceny v EUR).
Menší nárůst ceny plynu než Slovensko mělo už jen Chorvatsko (+14 %). Nejhůře dopadlo Česko druhé nejhorší Rumunsko (+165 %), třetí Lotyšsko (+157 %).
I v případě elektřiny patřil cenový nárůst v Česku při porovnání mezi druhými pololetími 2021 a 2022 k těm nejvyšším v Unii. Meziroční nárůst dosáhl 97 procent a byl druhý nejvyšší v EU, hůře dopadlo už jen Rumunsko (+112 %). Třetí největší největší nárůst ceny elektřiny vykázali v Dánsku (+70 %).
Nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde se její cena zvýšila jen o tři procenta. V Nizozemsku (–7 %) a na Maltě (–3 %) elektřina dokonce ve srovnání s druhým pololetím 2021 zlevnila.
Vyjádřeno v eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku nejnižší v Maďarsku (3,5 eura za 100 kilowatthodin), Chorvatsku (4,5 eura za 100 kWh) a na Slovensku (4,9 eura za 100 kWh), nejvyšší pak ve Švédsku (27,5 eura za 100 kWh) a Dánsku (20,8 eura za 100 kWh).
Ceny energií se začaly prudce zvyšovat již koncem loňského února, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. Dále růst cen energií až do druhého pololetí zrychloval.
Země Unie zvolily různá opatření, jak se s prudkým růstem cen energií vypořádat. Některé snížily daně a poplatky nebo dočasně prominuly daně spotřebitelům, zavedly cenové stropy, poskytly jednorázovou podporu nebo rozdělovaly poukázky konečným spotřebitelům. Některé členské státy šly cestou regulace cen. (at)
