Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna deficitem ve výši 200,0 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 191,4 mld. Kč. 

Za meziročním zhoršením salda o 99,9 mld. Kč stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+51,9 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+36,9 mld. Kč), vyšší investice (+24,2 mld. Kč), či obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+13,9 mld. Kč). Počátek roku je navíc zkreslen specifiky loňského rozpočtového provizoria, doprovázených nižším předfinancováním. Růst daňového inkasa, dosud navýšený mimořádnými příjmy jen o 8,5 mld. Kč z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.

„Dosavadní nepříznivé hospodaření státu je meziročně negativně ovlivněno 100 miliardami korun navíc na rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií a více než dvojnásobné splátky především covidových dluhů. Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty. Každoročně navíc platí, že duben je slabší měsíc zejména na příjmové straně kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob,“ vysvětluje dubnový výsledek plnění ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Očekávám, že nejpozději od poloviny roku se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků. Vláda také finalizuje jednání o konsolidačních úsporných opatřeních, z nichž mnohá bude možné aplikovat již na zlepšení vývoje letošního hospodaření.“

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci dubna růstu 11,4 % (+54,6 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispěl výběr pojistného (+20,1 mld. Kč), odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+8,5 mld. Kč), inkaso daně z přidané hodnoty (+8,8 mld. Kč) a daní z příjmů fyzických (+9,2 mld. Kč) i právnických (+6,6 mld. Kč) osob. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů vzrostly o 1,7 mld. Kč.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+28,7 %, +7,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci dubna 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+21,3 %, +6,6 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-0,3 mld. Kč) se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků, podávajících přiznání ve lhůtě do 3. dubna. Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky negativně ovlivněna zvýšením slevy na poplatníka a dále rozšířením okruhu osob, které mají povinnost podat přiznání elektronicky z důvodu zřízení datové schránky ze zákona. Lhůta pro elektronické podání a úhradu daně uplyne 2. května.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení budou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a navýšeny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 10,0 % (+20,1 mld. Kč). Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+8,1 %, +8,8 mld. Kč) se pozitivně promítá růst cen. Naopak negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani na 2 mil. Kč, zavedené od ledna 2023.

Inkaso spotřebních daní (-7,4 %, -3,5 mld. Kč) zaznamenalo meziroční pokles v případě všech komodit kromě spotřební daně z piva. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-9,6 %, -2,2 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty a inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-4,8 %, -0,8 mld. Kč), kde se projevuje přesun preferencí spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům. V případě inkasa spotřební daně z lihu a vína je důvodem pravděpodobné omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. 

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 8,5 mld. Kč.

Příjmy státního rozpočtu za leden až duben 2023

DPH – daň z přidané hodnoty
SD – spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO – daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO – daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně – daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů;
Pojistné – pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM – příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní – dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 154,5 mld. Kč (+26,7 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+23,7 %, +130,4 mld. Kč) navýšených realizací opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. Dočasně k růstu přispělo i rychlejší předfinancování sociálních služeb a vysokých škol. Kapitálové výdaje (+84,6 %, +24,2 mld. Kč) zvýšily především transfery státním fondům.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+17,3 %, +42,6 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+19,9 %, +37,6 mld. Kč).  Do jejich výše se kromě loňských mimořádných navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+2,8 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, dávky pomoci v hmotné nouzi (+1,0 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky a přídavek na dítě (+0,9 mld. Kč) vyšší ve vazbě na růst životního minima. Vyplacené dávky nemocenského pojištění naopak klesly o 1,0 mld. Kč.

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+180,2 %, +33,6 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (27,2 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (5,2 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,5 mld. Kč). Naopak o 1,7 mld. Kč klesly výdaje státu na řešení dopadů epidemie covidu-19.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 19,0 mld. Kč (+24,4 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+4,9 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Za vysokým tempem stálo především předfinancování podpory sociálních služeb (+9,3 mld. Kč) na úrovni téměř 60 % rozpočtu. Transfery navyšovala také realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+2,8 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+2,7 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč).

Vyšší běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+22,5 %, +7,9 mld. Kč) ovlivnilo meziročně rychlejší financování činnosti vysokých škol (+3,5 mld. Kč). Růst výdajů o 1,3 mld. Kč zapříčinilo uvolnění prostředků na projekty výzkumu, vývoje a inovací realizované prostřednictvím vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Vzrostly i příspěvky pro přímo řízené organizace Ministerstva obrany (+1,1 mld. Kč), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+1,0 mld. Kč) a Ministerstva kultury (+0,9 mld. Kč). 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 23,1 mld. Kč (+13,9 mld. Kč). Meziroční nárůst o více než dvojnásobek souvisel především s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižší úrovně než loni (-0,9 %) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022. 

Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-4,3 mld. Kč). Pokles plně kompenzoval růst dotací Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+6,5 mld. Kč) a Státnímu fondu kinematografie (+1,4 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+84,6 %, +24,2 mld. Kč) byly navýšeny v prvé řadě transfery státním fondům, které zatím tvoří přes 56 % podpory investic vyplacené ze státního rozpočtu. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 18,9 mld. Kč (+13,9 mld. Kč) a zajištění realizace programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy 8,9 mld. Kč (+4,6 mld. Kč).