Téměř 2,3 miliardy korun, které ministerstvo průmyslu a obchodu v letech 2018 až 2022 rozdělilo 14 výzkumným organizacím, bylo vyplaceno bez stanovení cílů a přínosů. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na to upozornil jako na přetrvávající problém.
Podle NKÚ nebyla ze strany ministerstva dopředu stanovena žádná pravidla jak a na co mohou výzkumné organizace vynakládat získanou podporu.
„Pouze převzalo ze zákona základní definici způsobilých výdajů. V praxi tak výzkumné organizace používaly tuto podporu například na odměny pro zaměstnance, kde ale nebyly stanoveny žádné limity,“ upozornil NKÚ
Při zkoumání 14 příjemců dotací pět z nich nevykázalo žádný příjem z tzv. transferu znalostí. Ten je ukazatelem možného komerčního využití a uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Pravidla byla stanovena nejasně, což vedlo k absurdním situacím.
Během kontroly bylo zjištěno, že například jedna z podpořených výzkumných organizací vykázala, že v roce 2021 dosáhla příjmu z transferu znalostí ve výši téměř 145,5 milionu korun. Po konzultaci s ministerstvem však organizace projekty původně zařazené do kategorie transfer znalostí identifikovala jako smluvní a nezávislý výzkum a nakonec opravila ve výkazu příjmů z transferu znalostí částku 145,5 milionu korun na 0 korun.
„Vzhledem k absenci cílů nelze vyhodnotit, zda byla institucionální podpora v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu v letech 2018 až 2022 poskytnuta a čerpána účelně,“ uvedl NKÚ.
Pozitivem ale je, že nebylo zjištěno nehospodárné použití poskytnutých dotací. Ministerstvu šetření vyčetlo nedostatečnou kontrolu i to, že v letech 2018 až 2021 poskytlo podporu ve výši téměř 40 milionů korun i instituci, kterou již dříve samo opakovaně hodnotilo jako podprůměrnou.
NKÚ opakovaně poukazuje na přebujelost státního aparátu. Prezident NKÚ Miroslav Kala uvedl, že stát by měl škrtat rozdělované dotace i úředníky. (at)