Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 415,3 miliardy korun na 3,099 bilionu korun. Míra zadlužení stoupla ze 42,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,5 procenta.

Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se dluh zvýšil o 102,3 miliardy korun a míra zadlužení o 0,3 procentního bodu.

Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

V prvním čtvrtletí letošního roku vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 100,9 miliardy korun, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 31,9 miliardy korun. K tomuto výsledku podle ČSÚ nejvíce přispěly vyplacené sociální dávky.

Hospodaření ústředních vládních institucí skončilo v deficitu 136,6 miliardy korun, naopak místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 35 miliard korun a hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v mírném přebytku 0,8 miliardy korun.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí v 1. čtvrtletí stouply meziročně o 12,6 procenta a dosáhly 40,6 procenta HDP. „Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z příjmů, sociální příspěvky a daně z výroby a dovozu,“ uvedli statistici.

Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 16 procent, dosáhly 46,5 procenta HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky, dotace a náhrady zaměstnancům.

„Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+308,4 mld. Kč) a u přijatých půjček (+91,5 mld. Kč),“ konstatoval ČSÚ. (sfr)

PLNÝ TEXT ZPRÁVY ČSÚ:

Deficit a dluh vládních institucí – 1. čtvrtletí 2023

Hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí 2023 skončilo v deficitu

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v prvním čtvrtletí roku 2023 v deficitu odpovídajícímu úrovni 5,9 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí stoupla meziročně o 1,7 p. b. na 44,5 % HDP.

Schodek hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí roku 2023 dosáhl 100,9 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 31,9 mld. Kč. V deficitu 136,6 mld. Kč skončilo pouze hospodaření ústředních vládních institucí, které se meziročně propadlo o 59,4 mld. Kč.

Místní vládní instituce naopak hospodařily s přebytkem ve výši 35,0 mld. Kč a jejich hospodaření se meziročně zlepšilo 29,9 mld. Kč, hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v mírném přebytku 0,8 mld. Kč.

„V prvním čtvrtletí roku 2023 vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 100,9 mld. Kč. K tomuto výsledku nejvíce přispěly vyplacené sociální dávky. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla o 1,7 procentního bodu a dosáhla výše 44,5 % HDP,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a  finančních účtů ČSÚ.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 12,6 % a dosáhly 40,6 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z příjmů, sociální příspěvky a daně z výroby a dovozu. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 16,0 % a dosáhly 46,5 % HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky, dotace a náhrady zaměstnancům.

Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 415,3 mld. Kč na 3099,4 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 42,8 % na 44,5 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil +6,0 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 4,3 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 102,3 mld. Kč, což představuje zvýšení míry zadlužení o 0,3 p. b. Růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o -1,1 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+308,4 mld. Kč) a u přijatých půjček (+91,5 mld. Kč).

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 76,7 mld. Kč, který odpovídal 4,2 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zhoršilo o 4,3 mld. Kč.