Deficit státního rozpočtu ČR se na konci června snížil na 215,4 miliardy korun. (Ilustrační foto).

Schodek státního rozpočtu České republiky dosáhl ke konci června 215,4 miliardy korun. Meziměsíčně se jedná o pokles z květnového deficitu 271,4 miliardy Kč. Informovalo o tom ministerstvo financí. Červnová bilance rozpočtu je však druhá nejhorší od vzniku ČR. Výše celkového deficitu za rok 2023 podle platného zákona o státním rozpočtu činí 295 miliard korun.

Ke zlepšení stavu veřejných financí došlo díky vyššímu inkasu korporátní daně a příjmům z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerrstvo.

„Potvrdil se předpoklad z předchozích měsíců, že vývoj plnění rozpočtu není lineární a výrazně jej ovlivňují skokové platby, jako bude v srpnu mimořádně vysoká dividenda ČEZ a v září splatnost záloh na windfall tax za první tři čtvrtletí,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dodal, že vláda nyní vyhodnotí hospodaření rozpočtu za první polovinu roku a ještě tento měsíc rozhodne o tom, jestli bude „nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok“.

Příjmy státního rozpočtu ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, když proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta.

Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun a meziročně se zvýšily o 16,8 procenta.

Ke zvýšení rozpočtových příjmů v červnu přispěly příjmy z Evropské unie 47,3 miliardy korun. Z toho 44,5 miliardy korun tvořily prostředky z Národního plánu obnovy.

Na příjmové straně se projevila také úhrada čtvrtletních a pololetních záloh daně z příjmu právnických osob, která v červnu dosáhla 67,9 miliardy korun. Celkové inkaso rozpočtu z této daně činilo za pololetí 108,5 miliardy korun, meziročně narostlo o 23,8 procenta.

Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet činil 172,5 miliardy korun, inkaso meziročně vzrostlo o 6,1 procenta. Daň z příjmu fyzických osob do rozpočtu přinesla 66,3 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni.

Ze spotřební daně stát získal 68,1 miliardy korun, meziročně o 7,6 procenta méně. U této daně se mimo jiné projevuje loňské rozhodnutí o snížení spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr. Výběr povinného pojistného přispěl do rozpočtu částkou 339,2 miliardy korun, je to o 9,4 procenta víc než loni.

Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky. Stát na nich vyplatil 435,4 miliardy korun, z toho 342,2 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se jejich objem zvýšil o 19,8 procenta.

Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které meziročně vzrostly o 128,2 procenta na 77,8 miliardy korun.

Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Stát na pomoc s vysokými cenami vyplatil celkem 44,4 miliardy korun.

Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 63,2 procenta na 37,6 miliardy korun.

Fiala uspokojen 

Premiér a předseda ODS Petr Fiala přijal informaci o průběžném snížení schodku státního rozpočtu na 215,4 miliardy korun s uspokojením.

Vláda však podle něho zůstává obezřetná.

Zdůraznil také, že nadále platná je i potřeba státu šetřit.

„Zlepšení oproti květnu by nemělo vládu uchlácholit. Pokud neseškrtá letošní výdaje o desítky miliard, nemá šanci schválený deficit na konci roku dodržet,“ podotkl k tomu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Šéfka poslanců ANO a stínová ministryně financí Alena Schillerová výsledek kritizovala s tím, že deficit státního rozpočtu v polovině roku dosáhl 73 procent plánu, což je nejhorší výsledek v novodobé historii ČR.

„Nepomohlo ani 55 miliard korun opožděných příjmů z Evropské unie, které jen částečně vykompenzovaly mimořádně pomalé čerpání v prvních pěti měsících roku,“ podotkla Schillerová. (sfr)

PLNÝ TEXT ZPRÁVY MINISTERSTVA FINANCÍ (3. 7. 2023):

Plnění státního rozpočtu ČR za červen 2023

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 215,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 251,4 mld. Kč. 

Za meziročním zhoršením salda o 32,4 mld. Kč stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+69,2 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+44,4 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+14,5 mld. Kč) či vyšší investice (+11,0 mld. Kč).

Růst daňového inkasa byl dosud posílený mimořádnými příjmy jen o 12,8 mld. Kč z titulu odvodů z nadměrných příjmů. Splatnost záloh na daň z neočekávaných zisků je naplánována až v září a následně v prosinci.

„Červnové hospodaření rozpočtu přineslo oproti tradičně slabému květnu výrazné zlepšení o rovných 56 miliard korun. Na příjmové straně se pozitivně projevily především platby daně z příjmů právnických osob ve výši 67,9 miliardy a příjmy z rozpočtu Evropské unie ve výši 47,3 miliardy. Z toho 44,5 miliardy bylo do rozpočtu zapojeno z Národního plánu obnovy, který dosud znamenal pro rozpočet pouze výdaje na předfinancování projektů. Potvrdil se tak předpoklad z předchozích měsíců, že vývoj plnění rozpočtu není lineární a výrazně jej ovlivňují skokové platby, jako bude v srpnu mimořádně vysoká dividenda ČEZu a v září splatnost záloh na windfall tax za první tři čtvrtletí. S premiérem Fialou jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ uvedl k hospodaření za první polovinu roku ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci června růstu 16,5 % (+130,2 mld. Kč), ke kterému výrazně přispěly příjmy o z Evropské unie a finančních mechanismů (+44,6 mld. Kč) navýšené červnovým zapojením prostředků Národního plánu obnovy v objemu 44,5 mld. Kč.

Za růstem stál i výběr pojistného (+29,1 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+20,9 mld. Kč) i fyzických (+13,3 mld. Kč) osob, daně z přidané hodnoty (+9,8 mld. Kč) a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+12,8 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+24,5 %, +10,0 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci června 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+23,8 %, +20,9 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-18,8 %, -0,6 mld. Kč) měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2022 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky negativně ovlivněna zvýšením slevy na poplatníka. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a navýšeny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,4 % (+29,1 mld. Kč). Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+6,1 %, +9,8 mld. Kč) se pozitivně promítá růst cen. Naopak negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani na 2 mil. Kč, zavedené od ledna 2023 a nižší počet pracovních dní ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních daní (-7,6 %, -5,6 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-7,2 %, -2,5 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty a inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-8,3 %, -2,3 mld. Kč), kde se projevuje odklon spotřebitelů od tradičních tabákových výrobků.

V případě inkasa spotřební daně z lihu, piva a vína je důvodem pravděpodobné omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. 

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 12,8 mld. Kč. 

Inkaso daně z neočekávaných zisků se bude odvíjet od výše daňové povinnosti vykázané v daňových přiznáních podaných především velkými firmami na začátku července. Dotčené subjekty mimo jiné poskytnou oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob (k 15. 9. budou splatné 3 čtvrtletní zálohy).

Ve druhém pololetí by tak mělo být uhrazeno na zálohách 100 % fiktivní daně z neočekávaných zisků za rok 2022, případně v jiné výši dle rozhodnutí správce daně, například v případě předpokládaného nižšího zisku v roce 2023. 

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 162,6 mld. Kč (+16,8 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+16,8 %, +151,7 mld. Kč) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. Kapitálové výdaje (+16,1 %, +11,0 mld. Kč) zvýšily především transfery státním fondům.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+16,8 %, +62,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+19,8 %, +56,5 mld. Kč).  Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě.

Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+4,4 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, přídavek na dítě (+1,3 mld. Kč) vyšší ve vazbě na růst životního minima a výsluhový příspěvek (+0,9 mld. Kč). Naopak klesly vyplacené dávky nemocenského pojištění (-1,2 mld. Kč) a rodičovský příspěvek (-0,9 mld. Kč).

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+128,2 %, +43,7 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (32,6 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (7,2 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč).

Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 44,4 mld. Kč nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (29,7 mld. Kč). Dotace na obnovitelné zdroje energie (10,5 mld. Kč) navyšovaly transfery o 1,8 mld. Kč. Naopak o 2,6 mld. Kč klesly výdaje státu na řešení dopadů epidemie covidu-19.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 37,5 mld. Kč (+14,5 mld. Kč). Meziroční nárůst o 63,2 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek. 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 25,4 mld. Kč (+16,5 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+9,2 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %.

Transfery navyšovalo také zálohové financování sociálních služeb (+5,6 mld. Kč), realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+4,6 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,0 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni v dubnu ve výši 1,2 mld. Kč. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižší úrovně než loni (-3,2 %, -2,3 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022. 

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-5,5 mld. Kč) meziročně snižovaly především nákupy vakcín (-5,0 mld. Kč) a pořizování státních hmotných rezerv (-5,6 mld. Kč). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-2,6 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+16,1 %, +11,0 mld. Kč) byly navýšeny v prvé řadě transfery státním fondům, které zatím tvoří téměř polovinu podpory investic vyplacené ze státního rozpočtu. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 25,5 mld. Kč (-1,1 mld. Kč) a zajištění realizace programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy 8,9 mld. Kč (+4,6 mld. Kč).

Podpora investic realizovaná prostřednictvím Státního zemdělského intervenčního fondu vzrostla z 1,9 mld. Kč na 3,5 mld. Kč. Vysoká míra uvolněných prostředků podnikatelům (92,7 % rozpočtu) je dána především úspěšnou realizací projektů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+.