Schodek státního rozpočtu ČR se v listopadu 2023 propadl o 58,4 miliardy na 269,1 miliardy korun. Loni ke konci listopadu rozpočet vykázal deficit 337,1 miliardy korun.
Informovalo o tom ministerstvo financí.
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 296,8 miliardy korun.
Hospodaření státu ke konci listopadu je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrté nejhorší v historii Česka.
„Během listopadu se deficit prohloubil o 58,4 miliardy korun, nicméně listopad je tradičně měsíc, který zatěžuje výsledek hospodaření státního rozpočtu výraznými schodky. Na příjmové straně nedochází k žádnému čtvrtletnímu inkasu daní, jako jsou DPFO, DPPO nebo od čtvrtletních plátců DPH, ale ve výdajích pravidelně figuruje záloha na regionální školství (letos v listopadu 23,9 miliardy korun) nebo dotace na obnovitelné zdroje energie (letos 5,7 miliardy korun),“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Doplnil dále, že před koncem roku také akcelerují investiční výdaje, v listopadu bylo vyplaceno 24,8 miliardy korun, což je zatím letos nejvíce.
„V rozpočtu je jedna velmi pozitivní zpráva – máme procentuálně i absolutně vysoké plnění investic, už téměř 180 miliard korun z plánovaných 210 miliard korun. Prosinec bude silný i v příjmech – jsou splatné čtvrtletní zálohy na DPPO, očekáváme další zálohu na daň z neočekávaných zisků a vyšší než v předchozích měsících bývá v prosinci také inkaso pojistného na sociální zabezpečení, takže já předpokládám, že dodržíme plánovaný schodek maximálně 295 miliard korun pro letošní rok,“ dodal.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci listopadu meziročně stouply o 20,8 procenta na 1,719 bilionu korun.
Výdaje činily 1,988 bilionu korun, proti předchozímu roku narostly o 12,9 procenta.
Příjmové straně rozpočtu k meziročnímu zlepšení přispěly podle ministerstva financí příjmy z Evropské unie, dividenda energetické společnosti ČEZ, inkaso mimořádných daní, ale také zvýšené standardní daňové příjmy.
Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, proti loňsku se zvýšilo o 37,5 procenta na 167,1 miliardy korun.
Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral 131,3 miliardy korun, meziročně o 22,3 procenta víc.
Největším daňovým příjmem byla tradičně daň z přidané hodnoty, na které stát inkasoval 332,4 miliardy korun, o 5,8 procenta víc než před rokem.
Inkaso daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) bylo ke konci listopadu 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,7 miliardy korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil 796,5 miliardy korun. Z toho na důchody putovalo 628,8 miliardy korun.
Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 67 procent na 129,5 miliardy korun.
Kapitálové výdaje vzrostly o 22 procent na 179,8 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury, na které stát využil 62,1 miliardy korun. (pet)
