Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schilerová pohrozila zrušením důchodové reformy, kterou chystá prosadit Fialova vláda. 
Pokud vláda protlačí penzijní reformu bez konzultace s opozicí, nebudou prý změny trvalé. Hnutí ANO ji v případě, že sestaví další vládu, podrobí revizi.

Schillerová to uvedla v diskusním pořadu na televizi Prima.

„Když to bude tato vláda tlačit na sílu, pokud budeme vládnout my, uděláme naprosto komplexní revizi všeho. Uvidíme, co nakonec projde, uděláme revizi,“ zdůraznila Schillerová.

Hnutí ANO se například dlouhodobě nelíbí navázání věku pro odchod do důchodu na věk dožití, což navrhuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Lepší by prý podle ANO bylo navázání na věk dožití ve zdraví.

Podle Schillerové není jasné, z jakých podkladů ministr vychází. Není prý například jasné, jak byly stanoveny náročné profese, které budou mít nárok na předčasný důchod bez krácení.

To se má týkat asi 120 tisíc lidí, jejichž profese jsou zařazeny do čtvrté kategorie rizik, a ve třetí kategorii rizik ta povolání, které jsou vystavena náročné fyzické námaze, vibracím a extrémnímu chladu nebo teplu. Tedy například hutníci, kamnáři, zedníci, dřevorubci, skláři, ošetřovatelky v domovech pro seniory a handicapované nebo některé zdravotní sestry.

Hnutí ANo také kritizuje zpomalení nárůstu důchodů, které budou přiznávány mezi roky 2026 – 2035. Ty by měly růst o 150 až 200 korun ročně pomaleji.

Reforma, kterou předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle Schillerové není skutečnou reformou.

„Jak vlády, ve kterých jsme seděli my, tak vaše vláda chtějí dělat jenom parametrické změny. To není důchodová reforma,“ podotkla Schillerová.

Skutečná důchodová reforma se podle ní měla dělat tehdy, když byly příjmy z privatizace. Nyní už podle ní není možná a vždy půjde jen o parametrické změny.

Jurečka představil reformu penzí

Ministr práce Marian Jurečka představil dokončený návrh zákona s reformními změnami penzí již minulý týden. Přibyla do něj úprava dřívějšího důchodu pro náročné profese a odpuštění odvodů pracujícím starobním důchodcům.

Podle návrhu získají lidé pracující v náročných profesích nárok na předčasný důchod bez krácení. Týká se to třeba hutníků či svářečů.

Pracující senioři pak budou odvádět nižší pojistné, ale nebude se jim dále navyšovat penze za další odpracované roky.

Návrh reformy již Jurečka odeslal vládě.

Návrh obsahuje především navyšování věku pro odchod do důchodu podle doby dožití. Prolomí se tak nyní stanovená maximální hranice důchodového věku, která se měla ustálit na 65 letech.

V reformě je také například zvýšení minimálního důchodu nebo změny ve výchovném.

Jurečka poukázal na to, že ubývá lidí v produktivním věku a přibývá seniorů.

„Populace stárne, dožíváme se vyššího věku. Rodí se výrazně méně dětí, než se rodilo našim rodičům a prarodičům a mladí lidé přicházejí později na pracovní trh, než přicházeli naši rodiče a prarodiče. Ten posun u všech těchto tří zásadních hodnot je velmi výrazný, a proto je nutné reagovat na to, co nás v budoucnu bude čekat, a to je změna poměru počtu pracujících na počet starobních důchodců,“ argumentoval Jurečka.

Pokud by k žádným změnám systému nedošlo, tak by podle analýz v roce 2050 deficit důchodového systému dosáhl pěti procent HDP, což je zhruba 350 miliard korun.

Předčasné penze pro náročné profese bez toho, že by se jim krátily, se týkají například hutníků, kamnářů, zedníků, svářečů, sklářů, dlaždičů, lesníků či seřizovačů obráběcích strojů. Celkem se jedná o všechny profese ve čtvrté rizikové kategorii a ve třetí kategorii těch zaměstnání, která jsou vystavena extrémnímu chladu, extrémnímu teplu, vibraci a celkové velké fyzické zátěži. Celkem je jich dnes asi 119 tisíc.

Podle Jurečky se do budoucna počítá s rozšířením tohoto výčtu profesí.

Po 2200 odpracovaných směnách budou moci odcházet do penze o patnáct měsíců dříve, po 4400 směnách o třicet měsíců a pak za každých odpracovaných 74 směn o další měsíc. Maximálně to však bude o pět let.

Pracujícím seniorům se sníží sazba pojistného o 6,5 procenta. To znamená, že u mzdy ve výši 40 tisíc korun se jim zvýší příjem o 2600 korun měsíčně.

Reforma počítá i s tím, že se v letech 2026 až 2035 bude zpomalovat meziroční nárůst nově přiznávaných penzí o cca 150 až 200 Kč ročně. Při placení pojištění po dobu minimálně 45 let se budou předčasné penze u všech lidí krátit pouze o polovinu.

Výchovné, tedy pětistovka měsíčně za každého vychovaného potomka, se u prvního a druhého narozeného dítěte nahradí rodinným vyměřovacím základem. To se netýká lidí, kteří již výchovné dostávají.

Minimální důchod se zdvojnásobí na dvacet procent průměrné mzdy. Manželé budou moci sdílet vyměřovací základ pro výpočet penze.

Vláda ČR by mohla reformu důchodů normu projednávat za čtyři až pět týdnů. Podle plánu by Sněmovna mohla rozhodnout do konce července, po ní by dostal normu ke schválení Senát a k podpisu prezident. (sfr)