Třetina respondentů (33 %) poslední vlny reprezentativního výzkumu CEDMO Trends deklaruje ochotu bránit Českou republiku se zbraní v ruce, pokud by byla napadena. Ukončení válečného konfliktu na Ukrajině vítězstvím Ukrajiny si přeje 43 % obyvatel České republiky. Necelá desetina (8 %) naopak preferuje vítězství Ruska.
Přes dvě pětiny respondentů (43 %) se domnívají, že by Evropská unie měla s Ruskem o ukončení konfliktu na Ukrajině jednat.
Uvedené skutečnosti vyplynuly z panelového výzkumu CEDMO Trends.
Více než třetina respondentů (33 %) výzkumu CEDMO Trends deklaruje ochotu bránit Českou republiku se zbraní v ruce, pokud by byla napadena. Častěji muži (44 %) než ženy (23 %). Nadprůměrně kladně odpovídali na tuto otázku voliči Petra Pavla z druhého kola prezidentských voleb (43 %). Voliči Andreje Babiše by svou vlast bránili pouze ve 27 % případů.
Ochota bránit republiku se zbraní v ruce
Ukončení válečného konfliktu na Ukrajině vítězstvím Ukrajiny by si přálo 43 % české populace. Necelá desetina Čechů a Češek (8 %) naopak podporuje Rusko. Uzavření dočasného míru, aniž by zvítězila jedna ze stran, preferuje 38 % respondentů — více ženy (43 %) než muži (32 %). Desetina (12 %) jich je v otázce ukončení konfliktu indiferentní a z nabízených odpovědí zvolila možnost ´Nevím, je mi to jedno´.
Výzkum také zjišťoval souhlas nebo nesouhlas s konkrétními tvrzeními, které byly věnovány představě respondentů o žádoucím postoji Evropské unie k válce na Ukrajině. Největší podíl dotazovaných (43 %) vyjádřil přesvědčení, že Evropská unie by měla s Ruskem o ukončení konfliktu jednat.
O desetinu méně lidí (32 %) souhlasilo s tvrzením, že Evropská unie by měla dále posilovat sankční politiku vůči Rusku. Podle necelé třetiny (30 %) by Evropa měla Ukrajinu podporovat nevojensky a podle čtvrtiny (25 %) i vojensky. S potřebou zaujmout neutrální stanovisko vůči oběma stranám konfliktu souhlasilo 25 % respondentů. O něco méně (23 %) zastává přesvědčení, že Evropská unie by měla vyvinout na Ukrajinu tlak a přimět ji k jednání.
Konec konfliktu na Ukrajině
V Česku si 43 % lidí myslí, že by Evropská unie měla s Ruskem jednat o ukončení konfliktu. Tato možnost byla mezi lidmi v otázce postoje ke konfliktu na Ukrajině nejpopulárnější, přičemž častěji ji uváděli muži (35 %) oproti ženám (25 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním (38 %).
„Také ji častěji uváděli voliči Petra Pavla (41 %) ve srovnání s voliči Andreje Babiše (20 %) z druhého kola prezidentských voleb,“ uvedl Lukáš Kutil, datový analytik hubu CEDMO.
Postoj EU ke konfliktu na Ukrajině
Podle nadpoloviční většiny dotazovaných (53 %) by Evropská unie neměla usilovat o užší vojenskou spolupráci. Důvodem pro toto přesvědčení je u 38 % respondentů skutečnost, že Evropskou unii vnímají jako civilní a ekonomický projekt.
U 15 % respondentů hraje roli obava, že by evropská obranná integrace mohla podrývat fungování Severoatlantické aliance (NATO). Podle necelé třetiny populace (30 %) by evropská obranná integrace naopak mohla vedle Severoatlantické aliance (NATO) plodně fungovat.
Pouze necelá pětina účastníků výzkumu (17 %) zastává názor, že by Evropská unie měla vybudovat vlastní armádu.
Užší vojenská spolupráce Evropské unie
Z respondentů, kteří zastávají názor, že Evropská unie by měla jednat s Ruskem o ukončení konfliktu, jich necelá třetina (29 %) zároveň věří, že evropská obranná integrace může efektivně fungovat vedle Severoatlantické aliance (NATO). Navíc 31 % z nich souhlasí s tím, že Evropská unie by měla nadále posilovat sankční politiku vůči Rusku, a 21 % zastává názor, že by Evropská unie měla Ukrajinu podporovat vojensky.
„Odpovědi respondentů ukazují, že veřejnost má velký zájem na ukončení konfliktu, což však nutně neznamená odmítání bezpečnostních opatření,“ uzavřel Lukáš Kutil.
