Vláda Petra Fialy je veřejností hodnocena hůře, než všechny předchozí vlády od roku 2014. Spokojenost veřejnosti s vládou Petra Fialy se stále snižuje, pozitivně ji hodnotilo pouze 18 procent respondentů v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z dubna a května letošního roku.
V dlouhodobém srovnání se hůře umístily pouze vlády za časů premiéra Petra Nečase. Nejvíce respondentům vadí komunikace s veřejností a samotná osoba Petra Fialy.
Ve všech zkoumaných oblastech se spokojenost s vládou zhoršila oproti poslednímu srovnatelnému šetření z února a března 2023. Podíl nespokojených lidí převažuje u všech zkoumaných oblastí. Nejlépe respondenti hodnotí spokojenost s vyhlášeným programem, nejhorší je podle nich naopak komunikace s veřejností, celková činnost, personální složení a její předseda Petr Fiala.
Ve vztahu k vládě Petra Fialy podíl nespokojených lidí převažuje u všech zkoumaných oblastí. Ve všech zkoumaných oblastech se spokojenost s vládou oproti poslednímu srovnatelnému šetření z února a března 2023 zhoršila. Nejvíce pak v oblasti komunikace s veřejností a v osobě předsedy vlády.
V dlouhodobějším srovnání je vláda Petra Fialy hodnocena hůře, než všechny předchozí vlády od roku 2014. Ve všech zkoumaných aspektech ale její hodnocení zůstalo lepším, než bylo hodnocení vlády Petra Nečase v roce 2013.
S osobou premiéra je spokojeno 21 procent dotazovaných, pouhá 3 procenta uvedli, že jsou „rozhodně spokojení“. S dosavadní činností je spokojeno 18 procent respondentů a s komunikací je spokojeno pouhých 17 procent. Že je propad skokový dokládá i rozdíl od předchozího průzkumu, kdy byla komunikace hodnocena o 13 procentních bodů lépe, Petr Fiala o 11 procent a činnost o 9 procent.
Podrobnější analýza podle CVVM ukázala, že spokojenost s vládou Petra Fialy ve všech sledovaných aspektech klesá s rostoucím věkem respondentů a naopak roste s vyšším příjmem domácnosti či se zlepšujícím se hodnocením současné ekonomické situace.
Ve výzkumu realizovaném v období od poloviny března do začátku června 2024 se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Petra Fialy. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy.
Jak ukazují výsledky, ve vztahu k vládě Petra Fialy ve všech zkoumaných aspektech převažuje nespokojenost nad spokojeností. Relativně nejmenší převis nespokojenosti se objevuje u programu vlády, který je hodnocený poněkud méně příkře než její komunikace s veřejností, činnost, personální složení a předseda, ale celkově se rozdíly v hodnocení jednotlivých aspektů ukazují být pouze malé.
Spokojenost s programem vlády Petra Fialy vyslovilo 24 % dotázaných, přičemž „rozhodně spokojena“ jsou 3 % občanů, „spíše spokojeno“ je 21 %. Nespokojenost s programem vlády vyjádřilo 64 % respondentů, z toho 29 % se cítí „spíše nespokojeno“ a 35 % „rozhodně nespokojeno“. 12 % lidí se k programu Fialovy vlády nedokázalo konkrétně vyjádřit a zvolilo možností „nevím“, což bylo mezi zkoumanými aspekty nejvíce.
S osobou premiéra je spokojeno 21 % veřejnosti, když 3 % uvedla, že jsou „rozhodně spokojena“, a 18 % je podle svých slov „spíše spokojeno“. Nespokojeno je zde 75 % občanů, v tom 26 % „spíše“ a 49 % „rozhodně“. 4 % se nedokázala rozhodnout a uvedla odpověď „nevím“.
S lidmi, kteří vládu Petra Fialy tvoří, je podle vlastního vyjádření aktuálně spokojena jen necelá pětina (19 %) občanů, když 1 % uvedlo, že je spokojeno „rozhodně“, a 18 % sdělilo, že je spokojeno „spíše“. Nespokojenost dosahuje více než tří čtvrtin (76 %) dotázaných, v tom 34 % je „spíše nespokojeno“ a 42 % je „rozhodně nespokojeno“. 5 % lidí se v tomto ohledu nedokázalo rozhodnout.
S dosavadní činností vlády je spokojeno 18 % občanů, v tom 16 % „spíše“ a 2 % „rozhodně“, nespokojenost s činností vlády vyjádřilo 77 % občanů, přičemž 32 % je „spíše nespokojeno“ a 45 % je „rozhodně nespokojeno“. 5 % zůstalo nerozhodnuto.
Relativně nejhůře hodnoceným aspektem vlády se ukázala být její komunikace s veřejností. V případě komunikace vlády s veřejností podíl spokojených dosahuje 17 % dotázaných, když 1 % z nich uvedlo, že je v tomto směru „rozhodně spokojeno“, a 16 % řeklo, že je „spíše spokojeno“. Naopak nespokojenost vyjádřilo 78 % respondentů, v tom 35 % „spíše“ a 43 % „rozhodně“.
Zbývající 5 % zvolilo odpověď „nevím“.
Podrobnější analýza ukázala, že spokojenost s vládou Petra Fialy ve všech aspektech klesá s rostoucím věkem a naopak roste s příjmem domácnosti, se zlepšujícím se subjektivním hodnocením její životní úrovně, se zvyšující se spokojeností s vlastním životem, s rostoucí spokojeností se současnou politickou situací, se zlepšujícím se hodnocením současné ekonomické situace a samozřejmě zejména s rostoucí důvěrou k současné vládě, Poslanecké sněmovně, Senátu či prezidentovi.
Z hlediska sebezařazení na pravolevé škále politické orientace se spokojenost zvyšuje s posunem od levice k pravici. Z hlediska stranických preferencí vyšší spokojenost vyjadřovali voliči vládní pětikoalice, naopak silnou nespokojenost projevovali voliči ANO, SPD i jiných opozičních stran a rozhodní nevoliči.
Vláda Petra Fialy si v porovnání s posledním šetřením, které probíhalo v únoru a březnu 2023, ve všech sledovaných aspektech výrazně pohoršila. Lze tak konstatovat, že aktuální hodnocení Fialovy vlády je nejhorší od roku 2014.
V porovnání s hodnocením vlády Petra Nečase v roce 2013 ale i současné nepříznivé hodnocení vlády Petra Fialy zůstalo poněkud lepším.
Konkrétně si v porovnání se situací v únoru a březnu 2023 současná vláda výrazně pohoršila v tom, jak je vnímána její komunikace s veřejností (pokles podílu spokojených o 13 procentních bodů) a osoba jejího předsedy (pokles o 11 procentních bodů), ale i samotná její činnost (pokles o 9 procentních bodů). Hůře než v posledním výzkumu česká veřejnost hodnotila i další aspekty, tedy vládou vyhlášený program (pokles o 6 procentních bodů) a personální složení vlády (pokles o 5 procentních bodů).
Průzkum CVVM probíhal od 15. 3. do 2. 6. 2024 a zúčastnilo se jej 951 respondentů. (sfr)