V Česku se meziročně zvýšil počet pracujících žen o 111 tisíc. Klesl však počet podnikatelů a to o více než 21 tisíc. Vyplynulo to z analýzy ČSÚ týkající se zaměstnanosti a nezaměstnanosti v ČR podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí roku 2024.

Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 103,4 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 1,7 tis. a počet ekonomicky neaktivních 15letých a starších se zvýšil o 31,4 tisíc.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2024 proti 1. čtvrtletí 2024 klesl o 42,7 tisíc osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let meziročně vzrostl o 103,4 tis., tj. o 2 % na 5 167,3 tis. Za tímto nárůstem stojí přírůstek pracujících žen. Jejich počet byl meziročně vyšší o 111 tisíc.

Výrazně se zvýšil počet pracujících ve věku 45 až 59 let, jichž přibylo 93 tisíc, nezanedbatelný byl i nárůst pracujících ve věku 60 a více let, kterých meziročně přibylo 41,4 tis, mírně vzrostl také počet pracujících ve věku 30–44 let.

Ve věkové kategorii 15–24 let počet pracujících stagnoval a u pracujících ve věku 25–29 let byl zaznamenán meziroční pokles o 39,1  tis. osob.

Počet zaměstnanců vzrostl o 124,1 tis. osob. Počet podnikatelů (sebezaměstnaných bez neplacených rodinných příslušníků) se snížil o 21,6 tis. Za celkovým poklesem stojí jak snížení počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 14,4 tis, tak i snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů), kterých bylo meziročně o 7,2 tis. méně.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 2. čtvrtletí 2024 v ČR rozdílný. V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících meziročně vzrostl o 5,5 tis. na 143,7 tis.

V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví byl zaznamenán mírný nárůst v počtu pracujících, jejich počet vzrostl o 24,2 tis. na 1 826,9 tis. V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost meziročně stoupla o 73,7 tis. na 3 196,7 tis.

V tomto sektoru se zvýšil zejména počet pracujících osob v sekci zdravotní a sociální péče o 26,0 tis., dále také v sekci veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení o 22,6 tis. osob a v sekci stavebnictví, kde počet pracujících stoupl o 22,4 tis. osob.

Mírný pokles počtu pracujících osob byl zaznamenán například v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, kde počet pracujících klesl o 8,5 tis. osob nebo v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti, kde došlo k poklesu o 7,3 tis. osob.

Souběžně se změnami v odvětvové struktuře proběhly změny v profesní skladbě pracujících. Podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO se nejvíce zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 65 tis.) a ve třídě pracovníci ve službách a prodeji (o 40,2 tis.). Naopak k největšímu poklesu došlo ve třídě úředníci (o 62,6 tis.).

S těmito změnami ve struktuře zaměstnanosti souvisí i trend vývoje počtu pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Počet pracujících se základním vzděláním se zvýšil o 4,2 tis. na 239,0 tis.

Počet pracujících se středním vzděláním bez maturity se zvýšil o 12,8 tis. na 1 619,6 tis. osob. K největšímu nárůstu došlo u zaměstnaných osob se středním vzděláním s maturitou o 47,1 tis. na 1 887,3 tis. pracujících a u zaměstnaných osob s terciárním vzděláním o 38,9 tis. na 1 420,3 tis. osob.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 2. čtvrtletí 2024 v porovnání se stejným obdobím minulého roku téměř nezměnila. Protichůdný byl však vývoj u mužů a žen. U mužů se snížila míra zaměstnanosti o 0,8 p. b. na 81 % a u žen vzrostla o 1,1 p. b. na 69,3 %.

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2024 v porovnání s 1. čtvrtletím 2024 klesl o 4,2 tisíc.

V celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15 a více let meziročně došlo k mírnému nárůstu. Počet nezaměstnaných stoupl o 1,7 tis. na 134,1 tis. osob.

Konkrétně se jednalo o nárůst nezaměstnaných mužů o 2,4 tis. na 66,9 tis. Počet nezaměstnaných žen klesl o 0,7 tis. na 67,2 tis.

Nejvíce nezaměstnaných přibylo v Jihočeském kraji (3 tisíce) a také v Jihomoravském a v Olomouckém kraji (shodně 2,3 tisíce).

Mírně přibylo i nezaměstnaných jeden rok a déle, u nichž se meziročně celkově počet zvýšil o 2,4 tis. a dosáhl 39,9 tis. osob. Dlouhodobě nezaměstnaných mužů meziročně přibylo o 1,5 tis., počet dlouhodobě nezaměstnaných žen byl ve 2. čtvrtletí 2024 proti stejnému období roku 2023 vyšší o 0,9  tis.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) se meziročně nezměnila, i ve 2. čtvrtletí roku 2024 činila 2,6 %.

Z regionálního pohledu byla obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých nejvyšší v Ústeckém (4,7 %) a Karlovarském kraji (4,5 %), nejnižší ve Středočeském kraji (0,9 %) a na Vysočině (1,4 %). Nejvíce míra nezaměstnanosti meziročně klesla v kraji Libereckém (o 0,9 p. b. na 3,6 %), nejvíce meziročně vzrostla v Olomouckém kraji (o 1,0 p. b. na 3,5 %).

Ekonomická neaktivita

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let byl meziročně vyšší o 31,4 tis. a rovnal se hodnotě 3 500,4 tis. Neaktivních mužů přibylo o 47,8 tis., neaktivních žen bylo o 16,3 tis. méně než před rokem.

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 2. čtvrtletí roku 2024 činil jejich počet 81,6 tis. osob, tj. o 5,8 tis. méně než ve stejném období roku 2023.

Relativně vysoký je počet osob, které by chtěly pracovat, ale nemohou ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 13,3 tis. osob. (sfr)