Průměrná mzda v Česku ve 2. čtvrtletí letošního roku vzrostla na 45 854 Kč hrubého. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku vzrostla o 6,5 %, reálně vzrostla o 3,9 %.
Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Medián mezd činil 38 529 Kč.
„Ve 2. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná nominální mzda o 6,5 %. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 3,9 %, i když v některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla,“ uvedla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Ve 2. čtvrtletí 2024 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda („průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 45 854 Kč, což je o 2 797 Kč (6,5 %) více než ve stejném období roku 2023. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, reálně tak mzda vzrostla o 3,9 %.
Objem mezd se zvýšil o 6,5 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,04 %.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí 2024 po očištění od sezónních vlivů 1,4 %.
V odvětvovém členění byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 zaznamenán v odvětví zdravotní a sociální péče (11,1 %), zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (7,8 %) a ve zpracovatelském průmyslu (7,6 %).
K nejnižšímu růstu mezd došlo ve vzdělávání (2,1 %) a ve veřejné správě a obraně; povinném sociálním zabezpečení (2,9 %).
Medián mezd (38 529 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,8 %, u mužů dosáhl 41 540 Kč, u žen byl 35 565 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 Kč a 75 570 Kč.
V 1. pololetí 2024 dosáhla průměrná mzda 44 943 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 884 Kč (6,9 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,3 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,5 %.
Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Strukturální výdělkové statistiky, které mají k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než celostátní průměr.
Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián.
Na rozdíl od průměrné mzdy, která je vypočtena na základě podkladů z podnikového výkaznictví, je medián nutné odvozovat ze statisticko-matematického modelu na podkladě výběrového šetření, protože podnikové výkazy obsahují jen agregované údaje za celý podnik nebo organizaci.
Z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance odváděny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu. (sfr)