Veřejné zdravotní pojištění v ČR skončí v letošním roce v deficitu 11 miliard korun, když celkem hospodaří s 502,6 mld. Kč. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy Kč. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard korun.
Informoval o tom ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.
Tři miliardy z letošního schodku tvoří peníze, které VZP jako součást dohody s protestujícími nemocničními lékaři přidala na navýšení jejich platů.
Pouze o 2,7 procenta poroste příští rok platba státu za státní pojištěnce. Do automatické valorizace se promítá inflace a růst reálné mzdy v posledních dvou letech. Meziročně tak příjmy porostou o 27,4 miliardy korun.
Na růst úhrad segmentů je pouze pět miliard, což je nejméně za poslední roky. Průměrně jde o 1,1 procenta, vysvětlil Troch.
Návrh vyhlášky počítá s největším nárůstem o 11,5 procenta u centrových léků, moderních preparátů na vážné nemoci, které mohou předepisovat jen vybraná centra.
Druhý nejvyšší nárůst má následná péče (11 procent), léky na recept (5,8 procenta) a zdravotnické prostředky (5,5 procenta). Z oblastí zdravotní péče roste nejvíc fyzioterapie (5,4 procenta) a ambulantní specialisté (4,6 procenta). Protestujícím praktickým lékařům se úhrady zvednou o 2,8 procenta.
Struktura výdajů na zdravotní péči podle zdroje financování se dlouhodobě příliš nemění
Celkové výdaje na zdravotní péči v Česku v roce 2022 dosáhly téměř šest set miliard korun. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka činily 55,5 tisíce korun. Největší část výdajů hradily zdravotní pojišťovny.
V roce 2022 činily celkové výdaje na zdravotní péči v Česku 597 mld. Kč, a tvořily tak 8,5 % HDP (oproti 9,2 % HDP v roce 2021). Meziročně vzrostly o 3,4 %. V přepočtu na jednoho obyvatele dosáhly 55 501 Kč, meziročně se zvýšily o 513 Kč.
Informoval o tom ČSÚ.
Na růstu výdajů na zdravotní péči se mezi roky 2021 a 2022 nejvíce podílely výdaje zdravotních pojišťoven (o 15 mld. Kč) a přímé výdaje domácností (o 13 mld. Kč). Nejvyšší nárůst výdajů zdravotních pojišťoven byl zaznamenán především u specializované ambulantní léčebné péče (o 10,7 mld. Kč) a u lůžkové léčebné péče (o 11,6 mld. Kč).
Naopak k největšímu poklesu (o 19 mld. Kč) došlo, spolu s poklesem testování a očkování proti covid-19, u preventivní péče.
Struktura výdajů na zdravotní péči podle zdroje financování se dlouhodobě příliš nemění. Největší část výdajů hradí zdravotní pojišťovny. V roce 2022 za zdravotní péči vydaly celkem 426,6 mld. Kč, což představovalo 71 % veškerých výdajů na zdravotní péči v Česku.
Z veřejných rozpočtů bylo na zdravotní péči vydáno 80,8 mld. Kč (13,5 % veškerých výdajů na zdravotnictví). Z toho ze státního rozpočtu šlo v roce 2022 celkem 70,7 mld. Kč, z obecních a krajských rozpočtů pak 10 mld. Kč. České domácnosti ze svých prostředků zaplatily za zdravotní péči 85,3 mld. Kč, což odpovídá 14,3 % z celkových výdajů na zdraví. Z ostatních soukromých zdrojů šlo na zdravotní péči jen 4,4 mld. Kč.
Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele v roce 2022 činily 39 652 Kč. Meziročně došlo ke zvýšení pouze o 1 %. U žen dosáhly výdaje v průměru 39 401 Kč, zatímco u mužů 37 455 Kč. Největší objem finančních prostředků vydaly v roce 2022 zdravotní pojišťovny na léčbu nemocí oběhové soustavy a na léčbu zhoubných novotvarů.
V mezinárodním srovnání je často používaným ukazatelem podíl výdajů na zdravotní péči na HDP. Česko se v roce 2021 s hodnotou 9,2 % umístilo pod průměrem zemí EU, který činil 10,9 %.
Nejvyšší, více než 12%, podíl výdajů na zdraví na HDP vykázaly Německo, Francie a Rakousko. Na sousedním Slovensku dosahoval podíl výdajů na zdravotní péči 7,8 % a v Polsku byl tento ukazatel s hodnotou 6,4 % druhý nejnižší ze všech zemí EU. (sfr)
